Američané po havárii letadla MH17 okamžitě odklonili trasy letadel. Po dopadu střely nedaleko hlavního letištního uzlu v Izraeli zase na 24 hodin zrušili lety do této oblasti. Nad konfliktními oblastmi v Iráku, Afghánistánu a Sýrii přitom ale létají nadále. Jedním z důvodů je zpoždění, které by spoje mohly kvůli změnám tras nabrat.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dle zpravodajského serveru CNN však lety přes konfliktní zóny provází omezení. Například v Iráku, kam létá americká společnost Delta Flight 7, se letadla dle nařízení místních úřadů mohou pohybovat ve výšce nejméně šesti kilometrů, tedy mimo dosah eventuálních střel. Pro Ukrajinu platilo před tragédií omezení deseti kilometrů.
Are you flying over a war zone? It’s more common than you might think: http://t.co/jGcS1hAxHd pic.twitter.com/9bFjaWOuFd
— CNN (@CNN) July 24, 2014Když zde bylo i přes tato bezpečnostní opatření 17. července sestřeleno civilní letadlo společnosti Malaysia Airlines, doporučil americký Federální letecký úřad místním aeroliniím, aby do této oblasti už nadále nelétaly. Český Úřad pro civilní letectví jakožto čistě správní úřad naproti tomu tuzemským aerolinkám nic nedoporučuje.
„Pokud je nějaký konflikt, jako je například nyní v Izraeli, v Sýrii, Iráku, tak jsme ve styku s provozovateli, vzájemně si vyměňujeme informace o tom, jaké jsou ve vzdušném prostoru požadavky a jestli máme všichni aktuální podklady pro tyto požadavky,“ vysvětluje roli úřadu jeho mluvčí Petr Navrátil.
Odkud získávají ČSA informace o bezpečnosti letuV případě zhoršené bezpečnostní situace v dané zemi čerpají aerolinky informace z veřejně dostupných zdrojů. „Druhým zdrojem je spolupráce s bezpečnostními složkami České republiky a dané země, do které létáme,“ připojuje mluvčí ČSA Daniel Šabík. Běžnou praxí je i čerpání informací od posádky a pilotů. „Ad hoc na konkrétních letech vysíláme i naše zaměstnance, kteří mají na starosti bezpečnost či řízení letového nebo pozemního provozu, aby se na místě přesvědčili, že vše probíhá tak, jak má,“ doplňuje další postup Šabík. Právě poslední možnost společnost využila pro zjištění situace v Izraeli. |
České aerolinie byly v případě Ukrajiny nuceny svá letadla nasměřovat jinam. „Linky, které původně létaly přes jihovýchod Ukrajiny, byly odkloněny a létají přes Polsko, Bělorusko, Rusko a dál do konkrétní země,“ popisuje mluvčí ČSA Daniel Šabík.
Přes další oblasti, jako je například Sýrie, Írák nebo Afghánistán, České aerolinky nelétají vůbec. Nevede tudy totiž žádná jejich trať. „I v době, kdy ČSA operovaly linku do Abú Dhabí, která létala přes Blízký a střední Východ, tak trať nevedla přes tato území konfliktu,“ upřesňuje mluvčí ČSA Daniel Šabík. „V případě, že nějaký konflikt nastal, tak České aerolinie vždy tyto země oblétaly a létaly po alternativních tratích,“ dodává mluvčí.
Linky mířící do střední Asie tak dle jeho slov prolétají standardními územími, jako je například Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Mongolsko, Čína nebo Jižní Korea.
