České autoškoly pokulhávají. ‚Testy zamrzly ve stylu A, B, C. V zahraničí mají zkoušky interaktivní‘ |
Dvacet let staré otázky, které se dají „našprtat“ a mnohdy nereflektují realitu, chce Asociace autoškol doplnit moderními výukovými videi.
Animace se zaměřením na takzvané hazard perception, tedy vnímání rizika, mají budoucího motoristu vrhnout do modelové situace, s níž se může na silnici setkat. Nutí jej vnímat veškerá nebezpečí, které se během patnáctisekundové virtuální jízdy naskytnou, a posléze vyhodnotit, jak se zachovat.
„Nejhorším schématem pro nás je bílá plocha a na ní v černé barvě otázka: Co to je řidič? To dotyčnému nic nepřinese. My potřebujeme dané situace simulovat,“ přiblížil LN Aleš Horčička, místopředseda Asociace autoškol.
Výhodou nové generace testů je, že šofér musí vnímat víc věcí najednou a reagovat na ně. Zároveň umožňují vytvořit situace, při nichž ostatní účastníci provozu porušují zákon. „Jsme tak schopni více přiblížit realitu. Chceme žáky upozornit, že i toto se na silnicích děje a že na to musejí být připraveni,“ uvedl Horčička.
První desítka vizualizací by měla být hotova v květnu 2020, ve výuce by se mohly objevit pár měsíců poté. Autoškoly ale nejprve musejí zajistit jejich financování. Vytvořit zmíněné animace je podle asociace poměrně nákladné a za každou jsou až stovky hodin práce.
Asociace autoškol se v současnosti s novými výukovými videi uchází o peněžité prostředky z evropských fondů. Jestli bude projekt schválen, by mělo být jasné do konce tohoto roku. Pokud by se financování z veřejných zdrojů nepodařilo, jeho konec by to přesto neznamenalo. Autoškoly by se prý jen musely poohlédnout jinde – u partnerů či v komerčním sektoru. „Projekt vznikne tak jako tak. Jen je otázka, v jakém rozsahu,“ podotýká Aleš Horčička.
Učitelé z autoškol se nevzdělávají a mají staromódní metody, kritizuje asociace. Chce povinné kurzy |
Úvodní desítku videí by sdružení chtělo po vytvoření zveřejňovat postupně. Teprve až ve chvíli, kdy by jich jeho zástupci měli k dispozici více, by všechny shromáždili a odevzdali reprezentantům na ministerstvu dopravy. Těm by posléze jen stačilo animace zanést do systému, aby se mohly objevit v testových otázkách. Není tak ani třeba měnit legislativu, což ušetří měsíce, dost možná roky schvalovacích procesů.
Ambicí asociace je mít do tří let vyhotovených přibližně 150 až 200 sekvencí. Žadatelé o řidičské oprávnění by tím pádem mohli v testech častěji čelit řešení rizikových situací než otázkám se statickými obrázky. Pro úspěch v závěrečné zkoušce by jim tak už jen nestačilo naučit se dopravní značky a pravidla předností v jízdě.
A s jakými modelovými situacemi by se mohli setkat? Například by se museli rozhodnout, zdali mohou z hlavní silnice zabočit doprava, zatímco kolem nich projíždí cyklista a vedlejší cestu se snaží po přechodu přejít chodec. Nebo jestli mohou odbočit doleva, když se je riskantně snaží předjet jiný šofér.
Ne každý na stopce zastaví
„Když se podíváme na stávajících padesát šedesát křižovatek, jimiž ověřujeme znalosti řidičů, všechny jsou založeny na tom, že všichni účastníci silničního provozu dodržují zákon. V realitě je to ale naopak. A právě to je myšlenkou hazard perception sekvencí: ukázat, že okolo nás je prostředí, v němž je spousta subjektů, které zákon nedodržují,“ popsal LN Aleš Horčička s tím, že videa mají šoféry naučit přemýšlet za ostatní řidiče.
„Potřebujeme jim ukázat, že na hlavní se musejí rozhlédnout, protože stopka pro někoho neznamená, že zastaví. Tohle v českých testech aktuálně chybí.“
Bodový systém je nastaven špatně, rok bez řízení je pro šoféry dlouhý, míní lektor autoškoly |
S realizací animací autoškolám pomáhá vývojářská společnost Simopt, která se vizualizacemi dlouhodobě zabývá. Podobná videa – ukázková, nikoli výuková – roky vytváří například pro automobilku Škoda Auto. Mimo jiné provozuje prevenční portál pro motoristy s názvem Bezpečné cesty.
Autoškola - ilustrační foto
Asociace autoškol, největší tuzemská organizace sdružující jejich provozovatele, je vedle testů nespokojená také s kvalifikovaností značné části tuzemských instruktorů. Řada učitelů řízení podle ní není dostatečně vzdělaná a používá staromódní výukové metody. Zákon jim totiž momentálně nenařizuje rozvíjet své znalosti, a tak nemají tu potřebu.
Sdružení by proto uvítalo, aby instruktoři museli po vzoru profesionálních řidičů nákladních automobilů absolvovat každý rok několik hodin teoretických studií. Jednou za pět let by se pak účast na nich vyhodnotila a na základě toho by byla školitelům licence obnovena, či případně nikoli.
