V úterý začala stavba prvního úseku ze zbývajících 63 kilometrů. Za 3,5 roku by měli řidiči po dálnici dojet až k Jaroměři, do šesti pak – pokud vše půjde, jak má –,až do Polska.
Práce už běží na úseku mezi Smiřicemi a Jaroměří, v červenci by se mělo začít i s částí z Hradce Králové. „Dohromady tak budeme stavět více než 22 kilometrů nové dálnice D11,“ uvedl při zahájení stavby ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Na stavbě se mají podílet firmy Porr, Porr Bau, Eurovia, Metrostav a Switelsky; cena přesáhne čtyři miliardy korun.
Nekončící komplikace
Je tu ale problém: na první kilometry z Hradce zatím není stavební povolení. Ministerstvo žádost raději vzalo zpět a přepracovává ji kvůli námitkám ekologů. Přitom posudek o dopadech na životní prostředí získal resort už roku 1996. To samo o sobě ukazuje, jak se stavba vleče. Navíc na část k polské hranici zatím není územní rozhodnutí, výkup pozemků proto ještě ani nezačal.
Dokončená dálnice má zlepšit spojení Královéhradeckého kraje s Prahou, Krkonoše budou dostupnější pro turisty a ulevit by se mělo obcím, přes které nyní vede kamionová doprava mezi Českem a Polskem. Po silnici z Hradce Králové do Jaroměře projede denně na 17 tisíc vozidel, z toho asi 3000 nákladních. Už současný stav tedy stavbu dálnice vyžaduje. Pro rok 2040 se pak počítá s nárůstem na až 42 tisíc aut za den.
I když má dálnice velké zpoždění, nakonec by se měli stavaři na hranici přibližně setkat. Stavba polské rychlostní silnice S3 se má k Česku také dostat asi za šest let.
Staví se další úsek D11. Ředitelství silnic a dálnic začíná stavbu mezi Smiřicemi a Jaroměří |
Otázka je, nakolik bude tato spojnice využívaná. Polská S3 vede od českých hranic západem země k Baltskému moři poblíž německo-polské hranice. Oproti tomu D11 přivádí řidiče od Prahy a dál z Německa a západní Evropy, kterým stočení cesty zpátky na západ nemusí vyhovovat. A pro část z nich může být stále atraktivní stávající spojení s Polskem přes Náchod. Právě po dostavbě dálnice by se obchvatů měly dočkat zmíněný Náchod i Jaroměř, obchvaty se mají stavět i v Polsku, takže tato cesta by se tak měla zrychlit.
Dálnice D11 narážela na typické problémy všech podobných projektů v Česku – na nedostatečnou kvalitu přípravy a chybějící peníze.
Průběh přípravy dokázal rozhodit každý podnět ekologů nebo dotčených občanů. Debata o trasování chyběla. Nelze se tak divit, že třeba právě Náchod se snažil vedení dálnice změnit. Marně.
Havránková za to nemůže
Stavební stroje se pak postupně dostaly až k polím Ludmily Havránkové nedaleko Hradce Králové. Její příběh ukázal leccos o způsobu výkupu potřebných pozemků. Státní aparát narazil na někoho, komu záleželo na orné půdě a kdo se – dávno před zahájením stavby dálnice – chtěl domluvit na směně pozemků za jiná pole. Zatímco se spekulanty se stát domluvil, se sedláky to za více než 20 let nedokázal. Hned několik vlád jednalo o tom, jak Havránkovou vyvlastnit nebo kolik milionů jí poslat.
Havránková byla líčena jako důvod zpoždění dálnice. Fakta jsou ale trochu jiná. Zatímco se s ní úředníci přeli, Česko si ujasňovalo své dopravní priority. A D11 se mezi nimi propadla až daleko za dálniční napojení Moravy na D1 i za dálnice směrem do Německa. Peníze a pozornost se tak přesunuly jinam. Až stavba automobilky TPCA u Kolína přinesla finance i na tuto trasu a její prodloužení.
Letos má odstartovat i stavba dálnice D35 z Opatovic nad Labem směrem k Vysokému Mýtu. I zde přitom svou roli sehrála automobilka, tentokrát rozšíření výroby Škody v Kvasinách. U této dálnice ale dosud není vybrána stavební firma, výběrová řízení řeší antimonopolní úřad.
