„Měli bychom být technologicky neutrální – neměli bychom protežovat jednu technologii jenom proto, že se nám z nějakého ideologického důvodu líbí,“ říká Beneš k evropské podpoře obnovitelných zdrojů.
LN Zprávy o tom, že je temelínský tendr ohrožen, se objevují už dlouhou dobu. Scénář, že ČEZ v tendru nevybere žádného vítěze, se ale zdá být čím dál pravděpodobnější Je to tak?
Rozhodně bych neřekl, že je ohrožen temelínský projekt. Je nutné rozlišovat mezi projektem a tendrem – tedy konkrétní procedurou výběru zhotovitele. Pokud se chceme bavit o Temelínu a pochopit celý projekt výstavby dalších jaderných bloků, je třeba začít od energetické politiky. Pak teprve pochopíme, co se děje, proč se to děje a jaké mohou být další scénáře vývoje.
Daniel Beneš Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a Brno Business School. Hodně se věnoval obchodu s uhlím, což jsou zkušenosti, které se mu hodily v „uhelné válce“ mezi ČEZ a Czech Coalem. V devadesátých letech byl šéfem odbytu ve společnosti Bohemiacoal a poté ředitelem společnosti Hedviga. Šéfoval také firmě Tchas. Do firmy ČEZ ho v roce 2004 přivedl jeho předchůdce Martin Roman, výkonným ředitelem se Beneš (43) stal v roce 2007, od roku 2011 je generálním ředitelem a předsedou představenstva. Je ženatý, má dva syny. |
LN Všechny návrhy českých energetických koncepcí z posledních let počítaly s vysokým podílem jádra v energetickém mixu. Myslíte, že by to teď chtěl někdo zpochybnit?
Musíme se dívat na to,jak se vyvíjí energetická a klimatická politika Evropské unie. Je to velmi aktuální téma, zrovna v tomto čtvrtletí se debata významně posune. Březnový summit by měl dojít k dohodě o cílech pro rok 2030. A výsledek tohoto summitu bude muset reflektovat Česká republika ve své státní energetické koncepci. Také musíme vzít v úvahu, že máme novou vládu, která přichází se svými prioritami. Takže bude nutné jednat o tom, jestli je potřeba v posledním návrhu energetické koncepce něco upravovat, revidovat nebo mírně aktualizovat.
LN Pokud ale v energetické koncepci zůstane cílem záměr vysokého podílu jádra v energetickém mixu, jen to potvrdí oprávněnost dostavby Temelína. Nebo ne?
V platné státní energetické koncepci je napsáno, že podíl jádra v energetickém mixu dál poroste. Jsem přesvědčen, že i kdyby byl nový návrh mírně revidován, tohle tam zůstane. Osobně jsem příznivcem jádra. Myslím, že to je nejefektivnější cesta, jak zajistit energetické potřeby České republiky na mnoho let dopředu. Teď ale neřešíme, jestli je na tom špatně, nebo dobře projekt dostavby Temelína. Jenom zpřesňujeme, kdy bude potřeba elektřina z budoucích nových zdrojů a jaký bude časový plán stavby nových bloků. Ale to neznamená, že teď zavrhneme jadernou energetiku.
LN Uvažujete tedy i o možnosti, že byste stavěli další temelínské bloky bez tendru? Tak jako se to rozhodli udělat Maďaři, kteří se rovnou dohodli s Rusy?
Nedovedu si představit, že by ČEZ jako obchodní společnost vybral zhotovitele bez tendru. O té maďarské cestě je zatím málo informací, s jejím hodnocením je ještě třeba počkat. Časem se také ukáže, zda právě způsob výběru zhotovitele není v tomto případě slabým místem. Navíc tam jde o mezivládní dohodu, sám ČEZ by tedy takhle postupovat nemohl.
LN Dodavatele pro rozšíření Temelína tedy vyberete buď na základě současného tendru, nebo v nějakém příštím výběrovém řízení?
To předbíháme. Teď je správná doba na to, aby se Česká republika společně s dalšími zeměmi pokusila v Evropě vyjednat dobrou energetickou politiku pro celou Unii. Tedy dosáhnout toho, že budeme schopni vyrábět levně elektřinu pro naše občany a podniky, které tak budou schopny konkurence vůči zbytku světa. Díky tomu tady pak bude dost pracovních příležitostí a dosáhneme vyšší míry blahobytu. To je to, o co je teď třeba bojovat. A z toho teprve vzejde, kdy budeme stavět Temelín a s kým.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN Co konkrétně by Česká republika měla prosadit, aby měly jaderné zdroje stejnou podporu jako obnovitelné?
Když k tomu přistoupíme selským rozumem, měli bychom být technologicky neutrální – neměli bychom protežovat jednu technologii jenom proto, že se nám z nějakého ideologického důvodu líbí. Měli bychom porovnávat výrobu z jádra, výrobu z větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů a posuzovat tyto zdroje podle stejného měřítka.
LN A výrobu z uhlí?
Jasně, i výrobu z uhlí. To, že je některý zdroj takzvaně špinavější než jiný, by měl zohledňovat už evropský systém obchodování s emisními povolenkami. Když bude tento systém funkční, bude v dlouhodobém horizontu smysluplnější stavět spíše třeba jaderné než uhelné elektrárny. Technologická neutralita je ale správný základ. My bychom si měli vybrat tu nejlevnější cestu, jak vyrábět elektřinu a zároveň zajišťovat snižování emisí skleníkových plynů. Ani jaderná, ani větrná elektrárna neemitují žádné skleníkové plyny. Měli bychom si tedy vybrat to, co je levnější.
LN Je tedy vcelku jasné, že se vám nelíbí návrh Evropské komise stanovovat konkrétní cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030.
Ten se mi opravdu nelíbí.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN Daří se vám o tomhle přesvědčit i představitele českého státu? Myslíte, že budou toto stanovisko prosazovat?
Teď bojujeme o kvalitu života našich občanů, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Myslím, že to politikům dochází. Věřím, že zabojují o to, abychom nebyli vláčeni německou energetickou imperiální politikou. Teď to ve vztahu k Německu nemyslím nijak špatně. Ale jde třeba o to, aby se nám za dvacet let Maďaři nesmáli, že mají výrobně levnější elektřinu, větší zaměstnanost a vyšší míru blahobytu.
LN Takže vůbec nepochybujete o tom, že se další dva jaderné bloky postaví?
Jsem přesvědčen, že si Česko v energetice uhájí své národní zájmy. A když se nám to podaří, tak tady nové jaderné bloky určitě stát budou. Otázkou je, kdy budou potřeba. To je teď důležitější než se bavit o jednom konkrétním tendru. Odhadovat budoucí spotřebu je velmi složité, ale je zřejmé, že někdy kolem roku 2030 nové bloky potřeba budou.
Celý rozhovor se šéfem ČEZ vyšel v pátečním vydání Lidových novin
