„Pokud jsme celý rok pod velkým tlakem a neodpočíváme průběžně, dovolená nás v tomto nezachrání. Uvolnění přichází pomalu a volno si často začneme užívat až ke konci dovolené. Také se mohou objevit různé tělesné problémy z toho, jak jsme byli dlouho ve stresu, ale teď tělo vnímá, že má prostor se zregenerovat,“ poznamenal psycholog Petr Klimeš.
Doplnil, že jsme více unavení. „Často právě lidé, kteří si nedopřejí odpočinek průběžně, na dovolené onemocní,“ připojil s tím, že jde ve skutečnosti o logický důsledek našeho stylu života.
Na fenomén doby poukazuje i psycholožka Renata Gregorová. V řadě rodin je jeden z rodičů velice zaměstnaný a pro rodinu je dovolená jedinou společnou chvílí.
Psycholožka radí, jak s partnerem přežít dovolenou a nerozejít se |
„Nezřídka dochází k otrávení ovzduší na dovolené tam, kde se maminka s dětmi těší na to, jak si konečně tatínka užijí, obzvláště když ho znají během roku skoro jen z fotek! Jenže on vytáhne notebook a jde pracovat anebo se izoluje od rodiny jiným způsobem. Je otázkou, na co pak budou tyto děti v dospělosti vzpomínat a jaké pojetí hodnot si odnesou,“ varovala Gregorová.
Bez obalu dodává, že pro workoholiky je dovolená zbytečná. Pokud opravdu neodloží pracovní povinnosti, nemá přínos.
Po návratu dva dny doma
Jednodušeji zní pravidlo o návratu do práce. „Každá změna znamená pro organismus zátěž a náš mozek musí aktivovat adaptační mechanismy, abychom se s danou změnou vypořádali. Platí tady zákon přímé úměry: čím větší změna, tím více nároků na adaptační mechanismy a ve výsledku více únavy,“ uvedla Gregorová.
Proto by po návratu z dovolené doporučila optimálně ještě dva dny volna doma.
Po volnu vše nedoženeme hned. Nesnažte se o to, radí psychoterapeutka |
„Hezké zážitky si můžeme prodloužit tím, že si po návratu uděláme čas na zpracování fotek, a také si můžeme vytvořit v mysli pomyslný archiv pro hezké vzpomínky a zážitky. Tam se pak můžeme kdykoli vracet a vybavovat si je ve chvílích, kdy máme pocit, že z nás odpočinek vyprchává,“ uzavřela Gregorová.
