Bytů je právě tolik, a stojí právě tolik, kolik určuje trh.

Tedy jich je tak akorát...

Logický důsledek hypertrofovaného pragocentrismu - kdo nebydlí v Praze, jako by nebyl. Pomohlo by přesouvání atraktivních institucí do regionů, z nichž Praha dlouhodobě a soustavně vysává mladé, podnikavé a schopné lidi.

I v malých bytech se dá žít. Dokonce je na výběr, malý drahý byt v centru Prahy, nebo velký byt v Mostě. Malý byt na Manhattanu, nebo větší někde na Středozápadu. Praha by neměla mít nadprůměrné výdělkové možnosti a nabídku pracovních míst, je na zaměstnavatelích, aby to změnili. I na Šumavě nebo v Beskydech se dá žít.

Byty se neustále zmenšují, kdežto lidí stále rostou jak do výšky, tak i do objemu. To nedopadne dobře...

Nesmysl. Byty se nezmenšují. Jenom je větší poptávka po těch malých a levnějších.

No, kdo by to řekl, že?

Novináři zas zjistili "Ameriku". Že každý nemusí mít/nemá peníze na 6plus1 s lodžií a garáží. Novináři, studnice moudrosti.

Zítra novináři zas zjistí, že mohou být i první přízemní mrazíky a omrznou rajčata. Lidovky, nejen, se činí.

Od těch dob, kdy to nazval V. Havel králíkárnou, se už žádné byty tohoto typu nestavějí.

Holt ti polistopadový, nejsou jako oni.

Však ty paneláky králíkárnami byly. Postupnými úpravami (modernizací) se z nich stávají byty přizpůsobené současným potřebám lidí. Ostatně, jak vypadaly paneláky v době, kdy se do nich stěhovali lidé za komunistické totality, je dobře zdokumentováno ve filmu Věry Chytilové "Panelstory aneb Jak se rodí sídliště" (1979). Pro zapomnětlivé starce oživení paměti.

https://www.csfd.cz/film/1535-panelstory-aneb-jak-se-rodi-sidliste/

Tehdy to byl film "na hraně", kterou byla komunistická cenzura, a kina byla narvaná diváky...

Když se holt všichni potřebují nacpat do Práglu, Brna či Plzně, co už s nima?... Mně vyšel 80m byt na okraji Mostu na krásných 400kilo.

Mikrobyty? Říkalo se tomu garsoniéra a stavěly se od 60. let. A spousta manželů v tom odchovala i dítě.

Souhlas. To víte, musíme se vyjadřovat moderně!!!

Asi někde ti novináři četli o mikro/nanočipu. Já už zůstanu u nižšího vyjadřovacího levelu. Tedy dejme tomu - u té garsonky/malého bytu.

Je to vlastně totéž jako bydlení v pokoji v bytě u rodičů, s tím rozdílem, že do pokoje není nutné (a většinou to ani nejde) nacpat kuchyňský kout a koupelnu. Obě varianty mají svá plus i mínus. Pokud spolu obě strany dokážou dobře vyjít (to znamená i nezneužívat společné bydlení jako mamahotel), asi bych dala přednost vícegeneračnímu soužití, zvlášť v případě mladé rodiny s potomkem. Existenci dvou dospělých a mimina, nebo dokonce batolete, v takovém pidibytě, si vůbec nedovedu představit.

Zacinal jsem ve vrsovicke garsonce - 21 m2. Misto sprchace byl jen zaves v koute a do mistnosti se nevesla ani skrin. Tehdy jsem si slibil, ze budu makat a z te diry (kde jsem byl ale vlastne stastny a taky hlavne mlady) se dostanu. Dnes mam vetsi satnu nez tu garsonku... ale bez toho osamostatneni bych nedosahl niceho... takze klidne byt 20 m2 kdyz to udela z mamanku dospele lidi, kteri se o sebe museji postarat sami.