Co se týče důchodů a důchodců, dala si současná vláda do programového prohlášení pět bodů, které chce splnit. Některé z nich vtělilo ministerstvo práce a sociálních věcí do návrhu novely důchodového zákona, další odložilo. Kritiku si vysloužilo hlavně kvůli důchodovému věku, který se má zastropovat na 65 letech, zatím to ale v návrhu není.
Co dalšího vláda slíbila důchodcům, co z toho skutečně navrhuje ministerstvo a co to bude znamenat pro současné penzisty i pro lidi, kteří se do důchodu teprve chystají?
Co důchodcům slíbila vláda
Programové prohlášení vlády obsahuje pět odstavců, které řeší důchody. Vláda v nich slibuje:
- zastropování odchodu do důchodu na 65 letech a spravedlivější valorizaci penzí,
- věkovou valorizaci od 80 let,
- dřívější odchod do důchodu u náročných profesí,
- větší podporu pracujícím důchodcům,
- zlepšení důchodového spoření se státní účastí.
Co se zatím odkládá
Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který připravilo ministerstvo vedené Alešem Juchelkou, obsahuje ale jen některé slibované body. Očekávané zastropování odchodu do důchodu na 65 letech v něm není, má ho řešit až další novela, jak uvedlo ministerstvo práce. Totéž platí o úpravě pro náročné profese a důchodových pilířích, kde zatím není rozhodnuto o tom, jak změny provést. „Účinnost těchto změn bude od 1. 1. 2028,“ uvedlo ke svému plánu ministerstvo.
Ministr Juchelka odmítá, že by u zastropování důchodového věku šlo o odklad. „Ne, my jsme to neodložili, my jsme takovýto plán měli. Ještě nemáme de facto jasno, jakým způsobem to zastropování věku odchodu do důchodu nebo kdy bude společně s těmi náročnými profesemi. Mělo by to být v druhé vlně,“ uvedl ministr. Na dotaz redakce iDNES.cz, kdy přijde na řadu druhá vlna, již ministerstvo neodpovědělo.
Do důchodu s více penězi. Na zastropování odchodového věku si však lidé počkají |
Co navrhuje ministerstvo k důchodům
Co se naopak do současného návrhu dostalo, je:
- změna ve valorizaci penzí,
- věková valorizace od 80 let,
- podpora pracujícím důchodcům.
Valorizace penzí je jejich postupné zvyšování, které má omezit vliv inflace na reálnou výši důchodů a na životní úroveň důchodců. Zpravidla se valorizuje na začátku roku, a to o jednotky procent. Zvyšuje se většinou jen tak zvaná procentní výměra důchodu, to je ta jeho část, která je vypočítaná podle dřívějších výdělků a pro každého je jiná.
Navržená změna ve valorizaci
V současné době, konkrétně od 1. října 2023, je valorizační proces nastavený tak, že zohledňuje růst cen a jednu třetinu růstu reálné mzdy. Dříve to bylo tak, že místo třetiny zohledňoval polovinu. A právě k polovině růstu reálných mezd se chce vláda podle programového prohlášení vrátit.
Důchody 2026: |
Podle důvodové zprávy by se výpočet valorizace vrátil ke starému vzorci od ledna 2028. „V roce 2029 by zvýšená valorizace přinesla dodatečné výdaje cca 2 mld. Kč. Efekt každoroční mírně vyšší valorizace by se kumuloval po dalších 20+ let,“ vypočítává ministerstvo v důvodové zprávě. V roce 2060 by se kvůli novému vzorci pro výpočet valorizace zvýšily náklady o zhruba 102 miliard ročně.
Návrh věkové valorizace
Valorizace podle věku, která je dnes stanovena na 85 a dále na 100 let, by se podle Juchelkova návrhu měla také změnit. První zvýšení by pocítili důchodci po dosažení 80 let, další peníze měsíčně navíc by dostávali od 85 let, dále od 90, 95 a 100 let.
Podrobnosti o tomto návrhu si můžete přečíst v tomto našem článku, kde najdete i srovnání oproti současně platnému stavu.
Valorizace důchodů podle věku: Kolik budou dostávat lidé nad 80? |
Podpora pracujícím důchodcům
Pracující důchodci mají již nyní výhodu oproti běžným zaměstnancům nebo podnikatelům (OSVČ). Zaměstnanci pobírající starobní důchod (včetně lidí pracujících na DPP nebo DPČ) nemusejí odvádět důchodové pojištění, OSVČ na něj mají slevu. Tuto výhodu jim má navržená novela zachovat, kromě ní ale hodlá zavést i další opatření.
Do roku 2023 se pracujícím důchodcům zvedal důchod, a to o 1,5 procenta z procentní výměry důchodu za každý celý odpracovaný rok. Pozdější změna tuto výhodu stopla, nyní je ale na stole její návrat. A dokonce v o něco štědřejší verzi: místo celého odpracovaného roku by stačila jeho část. „V případě výdělečné činnosti kratší než 365 dní bude důchod automaticky zvýšen o poměrnou část zvýšení, které by náleželo za celý rok,“ upřesňuje tento záměr MPSV.
Pokud by byl návrh schválen v současné podobě, poprvé by se pracujícím důchodcům zvedl důchod v lednu 2028. Rozhodné období, tedy doba, ke které by se přihlíželo, by začala v září 2026. Práce důchodců před tímto datem by proto žádné zvýšení penze nepřinesla.
Pracující důchodci? Firmy je potřebují, stát je hodlá zvýhodnit |
Kdy bude platit Juchelkova důchodová reforma?
Navrženou novelu čeká složitý legislativní proces. Pokud ji zákonodárci schválí a prezident podepíše, její účinky se projeví nejdříve od začátku roku 2027. Je ale také možné, že se po připomínkách změní a ne vše v ní zůstane tak, jak popisuje tento článek.
Novela má velký dopad na rozpočet, jak uvádí i její důvodová zpráva. Předpokládané zvýšení nákladů na důchodu je podle ní trvalé, narůstá ještě více v dalších letech a v roce 2060 přesahuje 100 miliard korun.
Experti: Stát nemá z čeho brát
Kritici z řad opozice i ekonomických expertů namítají, že k takovému zvýšení nákladů by vláda měla uvést i to, kde na důchody vezme peníze.
Například poslankyně za Piráty Hana Ančincová vidí zastropování odchodu do důchodu jako velmi diskutabilní. „Takový krok sice může krátkodobě působit na část veřejnosti pozitivně, ale v dlouhodobém horizontu ohrožuje stabilitu celého systému a přenáší náklady na mladší generace,“ řekla. V podobném duchu se k reformě vyjádřil i exministr Marian Jurečka.
„Zrádnost navrhovaných změn je v tom, že státní rozpočet, respektive důchodový účet, krátkodobě tyto změny ‚unese‘. Bezprostřední dopady změn v roce 2027 budou pouze cca 2,6 miliardy korun (věkové valorizace), v roce 2028 se přidá cca jedna miliarda ze zvyšování důchodů pracujících důchodců,“ uvedl analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček.
Podle ekonoma z PAQ Research Petra Vilíma je největší problém v tom, že výdaje nejsou kryty úsporami či dodatečnými příjmy.
