Novinku v důchodovém zákoně připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí ještě za vlády Petra Fialy, která si dobrovolné sdílení vyměřovacích základů pro důchody dala do programového prohlášení. Účinnosti ale nabude až 1. ledna 2027, a teprve od té chvíle si budou moci manželé či registrovaní partneři požádat o společné posuzování důchodu. Co je čeká?
Obsah |
Společný vyměřovací základ pro důchod
Základní princip sdíleného základu je jednoduchý: manželé nebo registrovaní partneři se mohou při výpočtu důchodu „podělit o výdělky“ z let, kdy už byli svoji a kdy oba pracovali, ale každý za jiné peníze. Více vydělávající člen páru tak „předá“ část svého vyměřovacího základu druhému, dobrovolně si tak sníží důchod. Naopak méně vydělávající člověk (ve třech čtvrtinách případů jsou to ženy, jak ukázala důvodová zpráva) si v důchodu polepší.
Ve většině případů na tom celý pár dohromady ani neprodělá, ani nevydělá – rozdíl je zpravidla jen do stovky.
Infografika: Sdílený základ pro důchod přehledně
Infografika ke sdíleným vyměřovacím základům pro důchod. Vytvořila redakce s použitím AI a na základě dat z důvodové zprávy a ročenky ČSSZ.
Z kapsy do kapsy
Společný vyměřovací základ neslouží k tomu, aby na tom manželé byli v důchodu lépe než lidé žijící single. „Podstata opatření tedy neleží v penězích navíc, ale v přerozdělení vyměřovacích základů, a tím i budoucí výše důchodů uvnitř páru,“ vysvětluje hlavní ekonom Portu Jan Berka.
U párů, které se o náklady dělí bez ohledu na to, kolik kdo vydělává nebo jaký má důchod, se tím nic moc nemění. „Pro fungující domácnost se společným účtem může být výsledek do značné míry přesunem peněz z jedné kapsy do druhé,“ komentuje to manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Rozdíl v příjmech páru je vyšší jen v určitých případech: u velkého rozdílu mezi výdělky, který trval dlouhou dobu.
Manželé budou moci sdílet základ pro výpočet důchodu. Jak to funguje? |
Péče o děti a sdílení základu pro důchod
Při tvorbě novely chtěli zákonodárci vyřešit hlavně případy, kdy se jeden z páru věnuje hlavně kariéře, druhý péči o děti a domácnost. „Důvodem je, že současný zákon o důchodovém pojištění přistupuje ke stanovení důchodových nároků důsledně z pozice individuálních zásluh a nereflektuje žádným způsobem rozdělení rolí v rodině a podíl tzv. neplacené práce. Pokud mají oba partneři velmi rozdílné pracovní kariéry a pokud partner s významně vyššími příjmy zemře dříve, či odejde ze svazku z jakýchkoli důvodů, čelí partner s nízkými příjmy (zejména pokud nevznikne nárok na vdovský důchod) ve stáří riziku chudoby,“ uvádí přípravný materiál MPSV.
V Praze přibývá padesátníků na úřadu práce. Na obzoru je problém, varují experti |
Nakonec se ale sdílení vyměřovacích základů zkrátilo na ta období, kdy během roku pracovali oba partneři. Naopak například péče o malé děti a pobírání rodičovského příspěvku se do sdílení nezahrnují, takže za tuto dobu s největšími rozdíly v příjmech se žádné „vyrovnání“ nekoná.
„Největším paradoxem sdílených vyměřovacích základů je, že jejich název působí velkoryseji než samotná konstrukce,“ podotýká k tomu Španěl z JenPráce.cz.
Tichý odchod do důchodu. Polovina lidí přestane pracovat ještě před penzí |
Nárok na důchod se posuzuje samostatně
Navíc se nesdílejí doby pojištění ani náhradní doby, a tedy ani samotný nárok na důchod. Kdo tedy na důchod nedosáhne kvůli malému počtu odpracovaných let, tomu nepomůže ani sdílení s partnerem, který odpracoval třeba 50 let.
12 % párů si polepší o pětistovku a víc
Přesto existuje skupina párů, které si při sdílení polepší i jako celek. Podklady, které shromáždilo ministerstvo, ukazují, že zhruba ve 12 procentech případů by součet důchodů po sdílení vycházel nejmíň o pětistovku lépe než součet důchodů počítaných samostatně.
„Důvodem je mimo jiné existence redukčních hranic v důchodovém systému. Příjem pod první redukční hranicí se při výpočtu důchodu započítává výrazně více než příjem nad ní, takže přesun části vyměřovacího základu od vysokopříjmového k nízkopříjmovému partnerovi může zvýšit součet obou penzí,“ vysvětluje tento důsledek ekonom Portu Berka.
Co chystá důchodcům Juchelkovo ministerstvo? Návrh reformy přehledně |
Sdílení je dobrovolné
Sdílení vyměřovacích základů je dobrovolné, právě v tom ale podle Michala Španěla spočívá jeho největší výhoda i slabina. Proč? Má-li tento nový institut ochránit ekonomicky slabšího partnera pro případ rozvodu, jak chtěli zákonodárci, není dostatečný.
Dobrovolnost je tak současně předností i Achillovou patou celého systému.
Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz
Pokud totiž manželé či registrovaní partneři nepodepíší sdílení ve chvíli, kdy jim to ještě „klape“, těžko k tomu někdo ekonomicky silnějšího člena páru donutí ve chvíli, kdy se chystá odejít ze svazku. „Jestliže se už partneři rozcházejí a sdílení dosud nezavedli, ekonomicky silnější z nich má jen malou motivaci dobrovolně si snížit budoucí důchod ve prospěch druhého. Dobrovolnost je tak současně předností i Achillovou patou celého systému: chrání svobodné rozhodnutí obou lidí, ale nezaručuje ochranu tomu, kdo ji v konfliktním rozchodu potřebuje nejvíce,“ vysvětluje analytik z JenPráce.cz.
Podpis naslepo
Jako problematické vidí oslovení odborníci také to, že rozhodnutí sdílet vyměřovací základy pro důchod je nezrušitelné, respektive jeho zrušení nemá zpětnou platnost. I kdyby tak oba partneři později dospěli k názoru, že sdílení pro ně není výhodné, nemohou ho zrušit a nechat si důchody spočítat samostatně. Doba do zrušení se už navždy bude posuzovat tak, že vyměřovací základy obou manželů se budou pro výpočet důchodu hodnotit společně.
Do penze dřív? Spočítejte si, zda se vám vyplatí předčasný důchod nebo předdůchod |
Při sdílení se také nedá zvolit jen určité období, například to, kdy byly příjmy nejrozdílnější. Sdílení začíná vždy v kalendářním roce následujícím po roce, kdy bylo uzavřeno manželství, a končí buď jeho vypovězením (i jednostranným), nebo rozvodem či chvílí, kdy první z partnerů nastoupí do důchodu. Přesněji řečeno, rok nástupu do důchodu se už nepočítá, pouze ten, který mu předchází.
Sdílený vyměřovací základ pro důchod ovlivní také některé situace, s nimiž člověk předem nepočítá. Například už navždy ovlivní případný pozůstalostní (vdovský či vdovecký) důchod. Důsledky jednoho podpisu si tak manželé nebo registrovaní partneři nemusí vůbec uvědomit. Podle Španěla by bylo fér, kdyby stát nabídl zájemcům jednoduchou individualizovanou kalkulaci se sdílením i bez něj.
„Rozhodnutí, které může ovlivnit příjem obou lidí po desítky let a jehož účinky nelze zpětně vymazat, by nemělo být podpisem naslepo. Sdílený vyměřovací základ může být pro některé páry smysluplným projevem solidarity a pro jiné dokonce finančním přínosem, rozhodně však nejde o automaticky výhodnou volbu pro každé manželství,“ uzavírá.
Jaký bude zájem o „manželské důchody“?
Sdílení základů pro důchod funguje již v sousedním Německu. Jak ale říká ekonom Berka, volí ho jen malá část párů. Bude to v Česku podobně?
Rekordní zájem o předčasný důchod? Není to jen sezonní výkyv, říká ekonom |
Pro využití tohoto institutu je třeba, aby si lidé uměli jeho dopady řádně propočítat. Vyplatit se může těm, kdo mají po dlouhou dobu výrazně rozdílné příjmy. Do této skupiny spadají i páry, v nichž jeden pracuje jako zaměstnanec, druhý jako osoba výdělečně činná (OSVČ) s minimálními odvody na sociální pojištění. Naopak tam, kde například žena na rodičovské částečně pracovala a měla nízký výdělek, je lépe usilovat o posouzení této doby jako vyloučené místo jejího zahrnutí do společného vyměřovacího základu.
Dodejme, že zohlednit péči o děti by měla jiná novinka, než je sdílení základů. Dosud se zpravidla ženám dává k důchodu pětistovka navíc jako výchovné za každé dítě. Nově by se tam, kde to bude výhodnější, mohla doba péče o dítě počítat jako doba s fiktivním vyměřovacím základem, který by se odvozoval od průměrné mzdy.
