Věk odchodu do důchodu se posouvá směrem nahoru a podle platné legislativy poroste až k 67 letům. Již nyní ale existuje velká část lidí, kteří pracovat až do penze nezvládnou. Ukázala to analýza, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Tichý odchod do důchodu. Polovina lidí přestane pracovat ještě před penzí |
Před důchodem není pracovně aktivní až polovina lidí. Největší část z nich je těsně před penzí registrovaná na Úřadě práce, další se potýkají se zdravotními problémy nebo musejí pečovat o blízké. Pro určitou skupinu lidí je typické, že se 11 až 12 měsíců před očekávaným odchodem do penze zaregistrují jako nezaměstnaní, což jim umožní čerpat podporu po maximální podpůrčí dobu (11 měsíců). Nezaměstnanost se jim pak překlene rovnou do důchodu, aniž by se vraceli do pracovního procesu.
Nejde přitom zdaleka o lidi, kteří by se práci vyhýbali, ale o ty, kteří pracovali celý život, jen s ubývajícími silami už zkrátka nemohou.
O výši důchodu může rozhodnout pár dní
|
Jak rok bez práce ovlivní důchod?
Strávit posledních 11 měsíců před penzí v evidenci Úřadu práce může mít vliv na výši důchodu, ale nemusí. Rozhodující je totiž to, zda by tato doba – pokud by ji člověk odpracoval, zvýšila počet odpracovaných let o rok nebo ne. Pokud ji stráví na podpoře, započítá se z ní jen 80 procent, nikoli celých 11 měsíců.
V případě, že člověk je bez práce delší dobu a na podporu už nemá nárok, nemusí se mu tato doba započítat do důchodu vůbec. Je tomu tak v případě, že za celý život „nasbírá“ tři roky doby v evidenci nezaměstnaných, ale bez nároku na podporu. Co je nad tři roky (nebo nad rok do 55 let věku), se do nároku na důchod nezapočítává.
Kdy chtějí Češi nejvíce do důchodu? Když se penzistům přidává nebo se mění zákon |
Pro výpočet důchodu je totiž důležitá doba pojištění v celých letech. „Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů,“ uvádí přesně zákon o důchodovém pojištění. Kdo má odpracováno například 30 a půl roku, bude na tom stejně jako ten, kdo odpracoval 30 let. Proto 11 měsíců práce může znamenat „překlenutí“ do dalšího celého roku, a pak už důchod opravdu ovlivní. A ne málo.
Pokud bychom uvažovali člověka, který bral v roce 2025 průměrnou mzdu 49 215 korun a v předchozích letech částku, která po přepočtu odpovídá této výši, dojdeme k částce 426 korun měsíčně. To je 5 112 Kč za rok.
Proč je to 5 112 korun ročně?
V našem příkladu jsme vycházeli z průměrné mzdy v roce 2025 a z předpokladu, že důchod byl přiznán v roce 2026.
U nižších výdělků bude rozdíl v důchodu menší, u vyšších větší. Přímá úměra zde ale neplatí, a to kvůli redukčním hranicím: vyšší výdělky se tak propisují do důchodu méně.
Doplňme, že k nároku na důchod je potřeba minimálně 35 let pojištění včetně náhradních dob (nebo 30 bez nich) a patřičný věk.
Příklad
|
Do penze dřív? Spočítejte si, zda se vám vyplatí předčasný důchod nebo předdůchod |
