Jun Sok-jol do Prahy dorazil zhruba dva měsíce poté, co vláda rozhodla o tom, že dva nové reaktory v Dukovanech má postavit jihokorejská KHNP. ČEZ nyní s Korejci jedná o smlouvě, která by měla být podepsána do konce března příštího roku. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.
Francouzská firma EDF i severoamerická společnost Westinghouse, které měly o zakázku také zájem, napadly tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle Westinghouse nemá KHNP licenci k nabízené technologii. Spor mezi oběma společnostmi je dlouhodobý, zabývá se jím mezinárodní arbitráž.
Jihokorejský prezident nevyloučil to, že by KHNP a Westinghouse mohly částečně u Dukovan spolupracovat, podobně jako v minulosti ve Spojených arabských emirátech. Westinghouse se tam podílel na části zakázky KHNP při stavbě jaderné elektrárny Barakah. Pavel věří tomu, že spor se vyřeší. Česko je ale podle něj připraveno i na variantu, že by se tak nestalo.
„Tendr je zároveň obrovskou příležitostí pro náš průmysl. Vysoká míra zapojení našich firem by mohla dosáhnout až 60 procent, a to v oblastech, které s sebou nesou vysoké nároky na rozvoj technologií,“ řekl Pavel.
Jun Sok-jol doplnil, že už do fáze projektování bude Česká republika zapojena, spolupracovat země budou i v rozvoji kvalifikovaných pracovníků.
Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. V příštích třech až pěti letech by ovšem ČEZ měl podle rozhodnutí vlády s Korejci jednat také o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně.
Podle Pavla je nutné počkat na to, jak se podaří vyjednat kontrakt o Dukovanech. Pokud bude úspěšný, mohla by se spolupráce rozšířit i na další země v Evropě, míní český prezident.
Kritika Ruska a slova o „bezohledné“ KLDR
Podle Jun Sok-jola prezidenti diskutovali o rozšíření strategického partnerství v politické i ekonomické rovině, v kultuře, ve vědě, v technologiích, diplomacii, bezpečnosti i obranném průmyslu.
Obě země podle jihokorejské hlavy státu sdílejí univerzální hodnoty svobody, lidských práv a právního státu. Debatovali o severokorejské jaderné otázce, o situaci v jihovýchodní Asii a na Ukrajině. „Shodujeme se, že bezpečnost indo-pacifického regionu a Evropy jsou neoddělitelně spjaty,“ poznamenal Jun Sok-jol.
Jihokorejský prezident kritizoval vojenskou spolupráci Ruska a Severní Koreje i „bezohledné a nerozumné provokace“ KLDR, které podle něj narušují mír a stabilitu. Vyzval k tomu, aby byly důsledně uplatňovány sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji.
Co se týče Ukrajiny, obě země se podle Jun Sok-jola rozhodly spolupracovat na nalezení účinných podpůrných opatření, aby na Ukrajině znovu zavládl mír. Vlády ČR i Jižní Koreje se chtějí podílet na rekonstrukčních projektech na Ukrajině, o čemž dnes ministři zahraničí obou zemí podepsali memorandum.
31. ledna 2024 |
