ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
Od července tak ECB zvýšila základní úrokovou sazbu už o 2,5 procentního bodu, což je zatím její nejrychlejší tempo zpřísňování měnové politiky. Cílem je snížit inflaci, kterou letos prudký růst cen potravin, energií a služeb v eurozóně zvýšil nad deset procent.
Centrální banka dodala, že na základě podstatné revize výhledu inflace směrem nahoru očekává další zvyšování úroků. Podle jejího zpřesněného odhadu se inflace do roku 2025 na dvouprocentní cíl banky nesníží.
Dalším krokem ECB v rámci zpřísňování měnové politiky bude snížení jejích zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur (121,3 bilionu korun), které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů, pokles bude tempem 15 miliard eur za měsíc. Tento krok firmám a vládám zdraží půjčky.
„Soudíme, že úrokové sazby budou muset stále výrazným a stabilním tempem růst,“ řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Podle ní je třeba očekávat další zvýšení o půl procentního bodu po značně dlouhou dobu. Dodala, že inflační rizika jsou stále vychýlená směrem nahoru.
ECB také zveřejnila novou prognózu, ve které počítá, že inflace v eurozóně se příští rok sníží na 6,3 procenta a v roce následujícím zpomalí na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než centrální banka očekávala v září. V roce 2025 počítá banka v eurozóně s inflací 2,3 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se příští rok podle nynějšího odhadu ekonomů banka zvýší o 0,5 procenta, v září ECB čekala růst o 0,9 procenta. V roce 2024 tempo růstu zrychlí na 1,9 procenta a v roce 2025 ekonomika stoupne o 1,8 procenta, domnívá se ECB.
Banka svým čtvrtečním rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila. Ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Na čtyřech předchozích zasedáních Fed zvýšil základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.
