Ačkoliv je ECB stále v dobré pozici a na zasedání příští týden není třeba bezprostředně zasahovat, vzpomínky na regionální inflační šok z roku 2022 naučily podniky zvyšovat ceny a spotřebitele říkat si pak o vyšší mzdy, uvedl člen rady guvernérů Evropské centrální banky Peter Kažimír pro Bloomberg . Podle něj teď ve výhledu jasně dominují proinflační rizika.
„Prozatím musíme zachovat klid, ale řekl bych, že reakce ECB je potenciálně blíž, než si mnoho lidí myslí,“ uvedl Kažimír. „Nechci spekulovat o dubnu nebo červnu. Ale budeme připraveni jednat, pokud to bude nutné,“ dodal.
Obchodníci sázejí na to, že prudce rostoucí náklady na energie způsobené konfliktem na Blízkém východě přimějí ECB k letošnímu zvýšení úrokových sazeb – a to i navzdory Trumpovým prohlášením, že válka by mohla skončit velmi brzy. Vzpomínky na poslední skok cen v Evropě v roce 2022 jsou stále čerstvé a panuje obava, že se inflace opět rozjede.
Trh už vyhlíží zvýšení sazeb
Kažimírovy komentáře podnítily investory k posílení sázek na zpřísnění měnové politiky, přičemž pravděpodobnost zvýšení sazeb do června nyní trhy oceňují na 60 procent a šanci na další zvýšení do konce roku pak na přibližně 35 procent.
„Navzdory výzvám ECB ke klidu se nakonec centrální banka může ukázat jako mnohem citlivější,“ uvedl Benoit Gerard, stratég úrokových sazeb ve společnosti Natixis SA, který o Kažimírovi mluví jako o jestřábu – tedy bankéři upřednostňujícím vyšší úrokové sazby, přísnější měnovou politiku a boj proti inflaci.
„Navíc jde o potvrzení tržních očekávání, která v současnosti kolísají mezi jedním až dvěma zvýšeními sazeb v tomto roce,“ dodává Gerard.
Představitelé ECB uznávají, že pokrok, jehož dosáhli při obnově cenové stability, je opět v ohrožení. Prozatím však nabádají k trpělivosti při posuzování důsledků Trumpovy íránské kampaně, která by mohla také omezit hospodářský růst.
„Představitelé banky zajistí, aby válka nezpůsobila Evropě stejnou inflační ránu jako ruská invaze na Ukrajinu,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
„Uděláme vše, co bude nutné, abychom zajistili, že inflace bude pod kontrolou a Francouzi i Evropané nebudou trpět stejným nárůstem inflace, jaký jsme viděli v letech 2022 a 2023,“ řekla pro stanici France 2.
Kažimír, který také stojí v čele slovenské centrální banky, Bloombergu naznačil, že byl nespokojen se situací již před událostmi v Íránu, protože ceny služeb navzdory sníženým nákladům nezpomalovaly dostatečně rychle a marže firem tak neúměrně rostly. Nyní je znepokojen ještě více.
Zapomeňte na nižší inflaci
„Bilance rizik ohledně inflace se jasně posunula směrem nahoru,“ uvedl Kažimír. Na veškeré diskuse o tom, že by inflace mohla být nižší, než je cíl, mohou podle jeo slov všichni zapomenout. Očekávání, která jsou včasným indikátorem dlouhodobějších následků cenových šoků, začala podle Kažimíra růst.
„Firmy si stále pamatují inflační roky a pravděpodobně přenesou vyšší náklady na spotřebitele mnohem rychleji než v roce 2022,“ řekl. „A lidé budou žádat o vyšší mzdy také ještě rychleji než v minulosti.“
Příznaky takovýchto druhotných efektů by mohly odůvodnit zvýšení úrokových sazeb. Tvůrci hospodářské politiky se nyní zdají být lépe připraveni než v roce 2022, kdy jim svazovaly ruce pozůstatky kvantitativního uvolňování a závazek k uvolněné měnové politice.
„Pokud to bude nutné, můžeme reagovat rychleji. Musíme být agilní. Také jsme se poučili z vlastních chyb,“ řekl Kažimír.
Přijdou vlády s nápady?
Navzdory nejistotě je podle Bloombergu Kažimír stále vesměs optimistický ohledně ekonomického růstu. Varoval vlády, aby nechránily spotřebitele a podniky před vysokými náklady na energii drahými podpůrnými opatřeními, a to s ohledem na nejistou fiskální situaci v některých členských státech.
„Není pochyb o tom, že vlády přijdou s nápady, jak nabídnout alespoň nějakou úlevu,“ řekl Bloombergu. „Důrazně bych jim to nedoporučoval a nabádal bych je, aby taková opatření byla velmi cílená a časově omezená. Ale v minulosti se to nikdy nestalo.“
Česká ekonomika by podle hlavního ekonoma skupiny ČSOB Jana Bureše v případě inflační vlny musela čelit ještě o něco výraznějšímu inflačnímu šoku než ekonomika eurozóny – jednak proto, že patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě, a současně proto, že váha energií a pohonných hmot v českém spotřebitelském koši je proti eurozóně vyšší skoro o polovinu.
Podle Bureše je stávající nejistota pro Českou národní banku dalším argumentem, proč držet sazby stabilní. „Eventuální sázky trhů na možný růst úrokových sazeb považujeme za přehnané a odrážející spíše nižší likviditu českého trhu v dobách výrazné nejistoty,“ uzavřel.
