Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Marže rostou rychleji než mzdy. Na inflaci doplácí zaměstnanci, ukazují data ECB

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: AP

Už několik měsíců dopadá na evropské státy i obyvatelstvo břemeno vysoké inflace. V některých státech meziroční míra zdražování převýšila i hranici 20 procent a nejhůře si v tomto ohledu vedou hlavně pobaltské státy. Podle odborníků ale firmy na vysoké inflaci profitují a účet za ni ve finále platí hlavně spotřebitelé a zaměstnanci. Diskutovat o tom proto začali i třeba v ECB.
  14:40

Představitelé Evropské centrální banky se v uplynulém týdnu vypravili do finské obce Inari, kde jim odborníci předali důležitá data o současné makroekonomické situaci v eurozóně. Z nich je ale patrné, že ziskové marže firem v uplynulém roce spíše rostly, a to i přes vysoký růst nákladů. Informovala o tom agentura Reuters.

„Je zřejmé, že nárůst ziskové složky hrál v příběhu evropské inflace v uplynulých šesti měsících výraznou roli,“ okomentoval data pro agenturu Reuters ekonom Paul Donovan ze společnosti UBS Global Wealth Management s tím, že podniky propadly zdražovací mánii.

Obavy o roztočení mzdové inflační spirály se tak mohou za takové situace zdát jako spíše liché. Podobná zjištění o nárůstu ziskovosti totiž v uplynulých měsících přinesla třeba i zkoumání ze Spojených států amerických. V roce 2021 tam dosáhly ziskové přirážky podniků nejvyšší zaznamenané úrovně od roku 1955.

Zjištění z evropského prostředí mají své důsledky i pro rozhodování evropských centrálních bankéřů. Inflace, která je poháněna i vyššími podnikovými maržemi, má totiž tendenci se chovat trochu jinak. Firmy musí růst cen v praxi v mnoha případech brzdit, a to proto, aby se vyhnuly ztrátě podílu na trhu.

„Evropské podniky vědí, že pokud své ceny zvýší až příliš, přijdou o podíl na trhu,“ okomentoval situaci hlavní ekonom ECB Philip Lane.

Debaty v Evropské centrální bance o dalším zvýšení úrokových sazeb se očekávají během příštího zasedání, které je plánováno na 16. března. Představitelé ECB ale už dříve slíbili, že úrokové míry se pravděpodobně dostanou na nejvyšší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2008.

Je ale zřejmé, že mzdy evropských pracovníků rostly v posledních obdobích pomaleji než samotná inflace. To podle propočtů Evropské centrální banky vedlo k tomu, že životní úroveň průměrného zaměstnance v eurozóně se ve srovnání s rokem 2021 propadla asi o pět procent. Tato situace tak je do velké míry odlišná od toho, co svět prožíval v 70. letech minulého století, a tedy od éry, kterou ekonomové k dnešní situaci často připodobňují.

Autor: