„Na základě aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky provedeného Radou guvernérů je nyní vhodné učinit další krok ke zmírnění stupně měnověpolitické restrikce,“ uvedla ECB, která poprvé sazby snížila bylo v červnu, kdy přistoupila k uvolnění měnové politiky poprvé od roku 2019.
Centrální banka ve svém sdělení zároveň výslovně nenaznačila další snížení sazeb v říjnu. Poznamenala, že inflace je stále nad dvouprocentním cílem. „Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvěma procentům střednědobému cíli. Za tímto účelem ponechá měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni,“ stojí v tiskovém prohlášení ECB. Míra inflace v eurozóně letos v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta.
Inflace podle ECB vychází celkově podle očekávání a nejnovější projekce zdejších odborníků potvrzují předchozí inflační výhled. Tito odborníci předpokládají, že celková inflace dosáhne průměrné hodnoty 2,5 procenta v roce 2024, 2,2 procenta v roce 2025 a 1,9 procenta v roce 2026.
Centrální banky snižováním úrokových sazeb pomáhají rozhýbat ekonomiku, kterou ovlivňují. Pracovníci ECB očekávají, že ekonomika eurozóny vzroste v roce 2024 o 0,8 procenta, v roce 2025 se tempo zvýší na 1,3 procenta a v roce 2026 na 1,5 procenta. Oproti červnovým projekcím se jedná o mírnou revizi směrem dolů. Očekává totiž, že v příštích měsících se utlumí poptávka domácností.
Zatímco ECB už s uvolňováním měnové politiky začala, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu.
