Lepší než Německo, horší než Kolumbie. Jak si vedla česká ekonomika v roce 2024?

The Economist se do srovnání pustil na základě pěti ekonomických a finančních ukazatelů: HDP, výkonnosti akciového trhu, jádrové inflace, nezaměstnanosti a vládních deficitů. Zaměřil se přitom na 37 převážně nejvyspělejších zemí a z jednotlivých parametrů stvořil kombinované skóre.

Z výsledků vyplývá, že nejlépe si vedly jihoevropské země, což dokládá i prvenství Španělska. „Středomoří pokračuje ve svém oživení třetí rok po sobě, přičemž Španělsko se letos umístilo na prvním místě. Řecko a Itálie, dříve symboly problémů eurozóny, pokračují ve svém zotavení,“ konstatuje The Economist. „Severoevropské velmoci zklamaly, špatné výkony podala Británie a Německo. Baltské duo Lotyšska a Estonska se znovu ocitlo na samém dně, stejně jako v roce 2022.“

Prvním z ukazatelů hodnocených časopisem byl růst reálného HDP. „Letos globální HDP podpořila odolná americká ekonomika a její štědří spotřebitelé. Dalším výrazným hráčem se podle dat OECD stal Izrael, i když jeho silný růst odráží především zotavení po prudkém poklesu v posledním čtvrtletí roku 2023,“ konsttauje The Economist.

Ve Španělsku se roční růst HDP blíží třem procentům, jinde byl růst zklamáním, například v Německu, Itálii či Japonsku.

Druhým ukazatelem jsou výnosy akciových trhů. „Americké akcie přinesly působivé výnosy, protože hodnocení technologických firem, již tak vysoké, dále rostlo. Kanadský trh, úzce propojený se svým jižním sousedem, také vykázal zdravé zisky, podpořené silným výkonem v energetice a bankovnictví. A japonský Nikkei 225 dosáhl rekordního maxima,“ vypočítává zpráva prestižního časopisu.

Dalším ukazatelem je jádrová inflace, která odstraňuje kolísající složky, jako jsou energie a potraviny. Přestože globální inflace výrazně klesla, ceny služeb zůstávají v mnoha zemích vysoké, například v Britíánii, Turecku ale i Austrálii. „Naproti tomu Francie a Švýcarsko dokázaly cenové tlaky udržet pod kontrolou,“ připomíná The Economist.

Dalším tradičním měřítkem je nezaměstnanost, která například v Řecku, Itálii a Španělsku klesla na nejnižší úroveň za více než deset let. A posledním ukazatelem jsou fiskální bilance, kde vyniklo přebytkové Dánsko a Portugalsko, ale i Norsko a Irsko.

Česká republika se nakonec umístila v polovině žebříčku, když jí patří osmnáctá příčka ze sledovaných 37 zemí.