Ekologická daň záleží na fiktivní hodnotě a je nespravedlivá

Přitom ani auta, s nimiž se jezdí, nejsou používána příliš intenzivně. Vždyť průměrně tyto automobily najedou ročně méně než pět tisíc kilometrů.

Co z toho vyplývá? Počítejte se mnou. Za rok provozu ujede průměrné "Lambo" pět tisíc kilometrů. Při průměrné spotřebě 20 l/100 km to znamená celkovou spotřebu tisíc litrů paliva. Jejich spálením vznikne 23,8 kilogramu CO2 - to vše za rok používání.

Když vezmeme průměrné naftové evropské auto, které najede 16 tisíc kilometrů při spotřebě 6 litrů nafty na 100 km, prostým násobením zjistíme, že během stejného období z něj vyjde 25,1 kg CO2. Co z toho vyplývá? Kromě jiného i nesmyslnost stále omílaných, ale v mnoha zemích již platících daní založených na produkci CO2 vztažené k hodnotě normované spotřeby paliva v kombinovaném režimu.

Fakt, že v těchto daních nezáleží na skutečné produkci CO2 daným automobilem, ale na nějaké fiktivní hodnotě možného potenciálního "znečištění", ukazuje, že u těchto daní nejde ani tak o ekologii, jak je často propagováno, ale spíše o další příjem z provozování automobilů.

Vždyť proč má majitel Lamborghini platit tuto "ekologickou" daň až stonásobně vyšší, než řekněme řidič Golfu TDI, když během stejného období vyprodukuje prakticky stejně, nebo často i méně CO2? Když by tato daň měla být spravedlivá a závislá na skutečné produkci CO2, potom by musela být obsažena přímo v ceně paliva. Tam by ji navíc platily všechny stroje, které ho používají, a ne jen osobní automobily.

Zřejmá potíž je ale v tom, že právě do ceny paliva by se takováto "ekologická" daň aplikovala jen velmi obtížně, protože na zvýšení ceny benzinu je možné prohrát volby.

A navíc jak by se odůvodnilo, že z paliva se na daních platí už nyní přibližně polovina z jeho ceny? Cena benzinu a nafty se totiž tvoří samotnými náklady na jeho těžbu a distribuci, k nimž se ke každému litru přičte pevná částka 11,84 Kč spotřební daně a to celé se vynásobí 1,19, což je daň z přidané hodnoty.