Koncepty vozů, nazvaných ruskou hláskou ë (jo), jsou nyní k vidění v centru Moskvy ve třech provedeních - dravě vyhlížející kupé, rodinný "mikrovan" a dodávka s rozměrnou skříní pro náklad.
Přes sliby o brzkém zahájení výroby však zatím nestojí ani základy příští továrny. Z té má od druhé poloviny příštího roku sjíždět 10.000 vozů ročně; stavět se má prý začít příští měsíc.
Pochyby expertů budí Prochorovův záměr investovat do projektu jen 150 milionů eur, o rentabilitě výroby ani nemluvě. Je tak otázkou, zda Rusové uspějí tam, kde si věhlasné automobilové koncerny dosud spíše vylámaly zuby.
Objednávky se nepřijímají
V hale, kde jsou prototypy vystaveny, tak nepřijímají ani závazné objednávky. Odnést si lze jen prospekty a plakáty. Atmosféra skoro připomíná počátky masové motorizace, žádný velký nával ale v hale nepanuje.
Podle průvodců však prý na odhalení prototypů krátce po Novém roce přišly hotové davy.
"Není tu žádná převodovka, ani kardan, vystačíme jen s kabely," vysvětluje Alexandr Kurban z konstruktérského týmu. "80 až 90 procent dílů bude z Ruska," ujišťuje mladý designér Andrej Trofimčuk, který dosud pracoval v japonských a německých službách a ë je pro něj první velký projekt.
Všechna čtyři kola jsou poháněna dvěma elektromotory, po jednom na každou nápravu; celkový výkon je kvůli daním přiškrcen na 60 koňských sil, což má stačit k rychlosti až 130 kilometrů za hodinu.
Motor zvládne většinu paliv
Elektřinu vyrábí rotační motor originální konstrukce, zásobovaný z dvacetilitrové nádrže benzínem anebo propan-butanem z tlakových lahví o objemu 14 metrů kubických plynu; zvládl by však i naftu či zemní plyn.
Vůz se tak obejde bez drahých a těžkých baterií a sériová karosérie má být vyrobena z kompozitů a plastů lehčích a pevnějších než ocel. Vůz si tak má vystačit jen s 3,5 litru paliva na 100 kilometrů.
Řidič si vystačí s volantem, dvěma pedály (plynu a brzdy) a dvěma tlačítky na přístrojové desce - pro přepínání pohybu vpřed a vzad a s tlačítkem ruční brzdy.
Vše ostatní obsluhuje přes dotykovou obrazovku, která obsahuje i satelitní navigaci, klimatizaci, rozhraní pro mobilní telefon či umožňuje strávit čas v zácpě sledováním filmů.
Jízdní zkoušky však mají teprve následovat, stejně tak bariérové a další testy. Řada klíčových dílů je teprve ve vývoji.
Stojí za víc než čtvrt milionu
"Moc se mi líbí, s chutí si ho koupím," říká čtyřicátník Alexej, který i s manželkou přicestoval speciálně na obhlídku z asi 500 kilometrů vzdáleného Nižného Novgorodu. "Potřebujeme obyčejné malé auto, které moc nežere," vysvětluje a doufá, že skutečná cena se příliš nemine se slibovaným ekvivalentem čtvrtmilionu korun. Byl by ale ochoten zaplatit i o třetinu více.
"Nejlíp vypadá kupé, docela vážně přemýšlím, že si ho příští rok pořídím," vykládá třicátník Sergej z okolí Moskvy. Do práce dojíždí, a tak denně tráví za volantem tři hodiny. "Jasně, mohl bych jezdit i vlakem a metrem. Ale raději sedím v teple a pohodlí," říká.
"Zamlouvá se mi hlavně celý koncept, že je to čisté, žádná špína od oleje," přikyvuje Moskvan Maxim a lituje, že vůz si nelze rovnou na místě koupit.
Skeptici novinkám nevěří
Nechybějí ale ani skeptické hlasy. "U prototypů lze naslibovat modré z nebe, ale mockrát jsme už zažili, že skutek utek," krčí rameny jeden z návštěvníků a od haly odjíždí v laciném autu z dovozu.
"Tři čtvrtiny návštěvníků nám drží palce, ostatní nevěří a láteří," připouští konstruktér Alexandr.
Pokud by se mladému týmu podařilo s "novou filozofií" uspět, byl by to průlom. Ale dějiny se jen hemží nápady, které tvůrci nedokázali zužitkovat.
Podle jedné z fám i jednorázové plenky prý původně vymysleli Rusové - nikoliv však pro mimina, ale pro odstřelovače. Na komerční využití žádný z generálů ani z kapitánů sovětského průmyslu prý nepomyslel.
Jakým směrem se tedy zaměří česká scéna a co již nabízí? Plánuje se více zaměřit na vývoj elektromobilů a hybridních vozů? A jak vidí rozvoj elektromobilů v rámci Evropy?
Martin Linhart, ředitel vnější komunikace Ford
Elektromobily a nejrůznější druhy hybridů jsou jistě nejnadějnějším řešením pro střednědobou budoucnost, přičemž budoucnost ještě vzdálenější bude velmi pravděpodobně patřit palivovým článkům. Podle mého názoru však Evropa na masový boom elektromobilů nabíjených ze sítě není ještě připravena - a pokud neumíme dokonale odfiltrovat "čistou" elektřinu, pak je skutečný ekologický efekt současných elektromobilů velmi sporný.
Mám pocit, že některé značky se až trochu příliš vezou po téhle prvoplánové a efektní elektricko-ekologické vlně a málo myslí na to, že dalším vývojem klasického spalovacího motoru, což je dnes jedna z nejvíce nejpropracovaných technologií, kterou lidstvo používá, se dá ve snižování emisí dosáhnout skvělých výsledků.
Evžen Krauskopf, tiskový mluvčí Škoda Auto
Škoda Auto na loňském pařížském autosalonu představila koncept osobního vozu s elektrickým pohonem a odstartovala tak začátek nové éry společnosti, jejíž důležitou součástí je i vývoj elektromobilů. Tento vývoj je celosvětově podporován s cílem snižovat emise CO2 a s nimi spojené dopady na globální klima.
Předpokládá se, že energie určená pro pohon elektromobilů by měla být vyráběna trvale udržitelným způsobem z regenerativních zdrojů a proto ji vidíme jako jednu z významných alternativ pro pohon budoucnosti.