Ekonomové očekávají, že státní kasa skončí příští rok v mínusu přibližně 340 miliard korun, a to navzdory tomu, že nic nenasvědčuje masivnímu zvedání investic. Bez zavedení volnějších pravidel by vláda musela skokově snížit schodek z letošních 310 miliard na méně než polovinu. Zastavit změnu pravidel pro sestavování státního rozpočtu už může jen Ústavní soud. Chtějí se na něj obrátit opoziční poslanci.
„Zákon dosud vládu zavazoval držet hospodaření na úrovni deficitu, který je v souladu s evropským rámcem, umožňuje produktivní investice a přitom nevede k nadměrnému zadlužení,“ řekl Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí. Novela umožňuje strategické investice do infrastruktury nebo na obranu do rozpočtu nezapočítávat. Zcela bez jakýchkoliv omezení pak rozpočet bude v případě, že poslanci vládě první návrh vrátí k přepracování.
Pravidla: drtící lis české ekonomiky
Premiér Andrej Babiš odmítl, že by změna pravidel rozpočtové odpovědnosti měla zcela rozvolnit výdajová pravidla státu. „Deficit musí být významně pod 400 miliard. Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ zdůraznil s tím, že prioritu mají investice do zdravotnických zařízení a dopravní infrastruktury. Potvrdil také, že by výdaje na obranu měly činit dvě procenta HDP.
Také ministryně financí prohlásila, že vláda respektuje rozpočtová pravidla a podle ní právě proto přistoupila k jejich dílčím úpravám zaměřeným na investice a bezpečnost. „Stávající podoba rozpočtových mantinelů totiž nepředstavovala přiměřenou pojistku, ale drtící lis na českou ekonomiku,“ řekla Alena Schillerová.
„Z vládních dokumentů, zejména z fiskálně strukturálního plánu, nevidíme, že by vláda měla v plánu nějak masivně investovat,“ nesouhlasí člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Podíl veřejných investic na HDP se drží v podstatě konstantní na příštích několik let,“ vyvrací argumenty vlády pro rozvolňování pravidel Musil a dodává, že nesmyslná je i argumentace kolapsem ekonomiky.
„Vláda opakovaně deklarovala, že bude usilovat o udržení deficitu veřejných financí pod hranicí tří procent a Česká republika tak po celou dobu jejího mandátu zůstane mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU,“ slíbila vicepremiérka.
Analytik Investiky Vít Hradil spočítal, že aby vláda skutečně udržela deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu, nemůže schodek být vyšší než zhruba 340 miliard korun.
Ekonomové se obávají projídání peněz
„Pokud objem investic nebude v rozpočtu na rok 2027 oproti letošku nijak přiškrcen, bude to určitě dobře,“ připouští hlavní analytik České spořitelny Michal Skořepa, ale hned dodává, že veškeré běžné výdaje by měly být pokryty příjmy v daném roce.
„Ve skutečnosti ale bude značná část těchto výdajů zcela jistě – stejně jako letos – hrazena na dluh, tedy z kapes našich dětí,“ varuje Skořepa. „Vláda by se měla snažit aspoň postupně tyto výdaje snižovat nebo zvyšovat příjmy,“ požaduje Skořepa.
Právě navýšení běžných výdajů se kritici obávají nejvíce. Investice do výstavby dálnic, železnic, přehrad nebo energetické infrastruktury se nově mají vyjímat z rozpočtových pravidel. „O to více by pak vláda mohla navýšit běžné výdaje – třeba důchody, sociální dávky nebo platy,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozorňuje, že výrazně rostoucí dluh vyžaduje každý rok vyšší náklady na splácení. „Jen v tomto roce by měly náklady na obsluhu dluhu překročit 110 miliard korun, což je přibližně roční rozpočet Ministerstva vnitra,“ upozornila s tím, že tyto peníze pak chybí na financování školství, zdravotnictví či dopravní infrastruktury.
Investice se „nepočítají“, druhý pokus bez brzd
Změna rozpočtových pravidel vládě umožní navyšovat deficit až o deset procent bez souhlasu parlamentu a zvedat výdaje na obranu a strategické stavby nad schválené výdajové rámce rozpočtu do roku 2036.
Rozpočtová pravidla se vůbec nebudou vztahovat na opakované předložení rozpočtu Poslanecké sněmovně poté, co Sněmovna vládě první návrh vrátí s doporučeními na přepracování. Vláda by tak teoreticky mohla obejít veškerá pravidla a prosadit státní rozpočet s jakkoli vysokým schodkem.
„Pokud tuto konstrukci přijmeme, otevřeme vládním většinám prostor pro státní rozpočty s libovolně vysokými deficity,“ varoval Skořepa.
„Vláda bourá mantinely, protože se chce vydat někam, kde ji nebude nic omezovat. Za týden, až uvidíme návrh státního rozpočtu, budeme moci usuzovat, kvůli čemu se ta pravidla rozvolňují,“ uzavírá Musil.
