Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem sníženým proti letošku o 22 miliard korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun.
„Vládě se podařilo rozhýbat investice do infrastruktury, které řadu předchozích let byly zbytečně nízké. Zároveň se ji podařilo v letošním roce díky fiskální konsolidaci výrazně snížit cyklicky očištěné strukturální saldo veřejných financí. Nicméně to bude příští rok zhruba stejné jako letos. To znamená, že se fiskální konsolidace více méně zastaví. Přitom by bylo žádoucí snížit schodky o dalších zhruba 50 miliard Kč,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila byl v posledním předcovidovém roce 2019 státní rozpočet s výdaji i příjmy poblíž 26 procent výkonu ekonomiky. Návrh na rok 2025 počítá s příjmy na úrovni 25 procent a výdaji 28 procent HDP. „Z pravicovosti si vláda vybrala nižší příjmy, z levicovosti pak vyšší výdaje a výsledkem je stamiliardový deficit v roce, ve kterém ministerstvo financí očekává solidní růst, tedy dobré ekonomické počasí. To nelze hodnotit jinak než jako dlouhodobě neudržitelnou rozpočtovou politiku,“ podotkl.
Česko si podle Hradila v příštích letech bude muset vybrat, zda je ochotné na novou úroveň výdajů také vybírat odpovídající objem daní, nebo si část veřejných služeb odpustí. „Navzdory politickým proklamacím totiž neúměrně nízký výběr daní neznamená, že necháme lidem v peněženkách více peněz. Naopak, tyto peníze si jejich jménem půjčujeme na finančním trhu a dříve nebo později je z jejich peněženek budeme muset opět vytáhnout i s úroky. To je ostatně vidět již nyní na nákladech dluhové služby, které dosahují 100 miliard korun, zatímco před pandemií šlo o 40 miliard,“ podotkl.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny nedochází v návrhu k výraznější konsolidaci veřejných financí. Pokles očekávaného schodku je v prvé řadě významně ovlivněn absencí mimořádných výdajů na kompenzace cen energií, zatímco daň z neočekávaných zisků (windfall tax) je zachována.“Vláda nicméně plní své programové prohlášení, když postupně snižuje schodek státního rozpočtu, přičemž se ji daří vynakládat dvě procenta HDP na obranu a také prostředky na školství tak, aby platy učitelů dosáhly 130 procent průměrné mzdy. Domnívám se, že právě na této položce by se dalo ušetřit. Možné změny plánovaného rozpočtu jsou možné, ale půjde spíše o kosmetické úpravy v podobě přesouvání prostředků mezi kapitolami,“ řekl.
Analytik Capitalinked Radim Dohnal označil návrh za maximum možného, pokud jde o udržitelnost veřejných financí za současného rozpoložení politických sil v koalici i opozici. Růst výdajů o 5,7 procenta je podle něj v prostředí zkrocené inflace populisticky vysoký.
„Je dobře, že objem na mzdy a platy má růst jen o 2,2 procenta. Pokud jde o výdaje na důchody a dávky, pak u důchodů se počítá s růstem jen o 1,6 procenta, i tak je to navíc 11 miliard Kč. Výdaje na úroky ze státního dluhu rostou o pět miliard Kč. Tento výdaj bude postupně větší a větší kamínek v botě a nebude kdy a kde ho vysypat,“ podotkl. Návrhu vytkl způsob přípravy a komunikace, kdy byl představený pozdě, bez velké debaty a chybí v něm hodnota inkasa daně z mimořádných zisků. „Z politického pohledu bych si mohl zkusit zaspekulovat, že ministr financí z ODS se rozhodl výrazně více šetřit na ministerstvech v gesci Pirátů a STAN,“ uzavřel Dohnal.
Hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda spočítal, že vláda premiéra Petra Fialy (ODS) za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO), po očištění o inflaci půjde o zhruba 70 miliard. „Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun,“ dodal Kovanda.
