Firma podle Beneše tohoto cíle dosáhne rozvojem obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. „Máme projekt nového velkého tlakovodního reaktoru v Dukovanech, ale urychlíme všechny ostatní jaderné projekty,“ uvedl.
Společnost se podle něj také intenzivně věnuje malým modulárním reaktorům, první by mohl vzniknout v Temelíně. „Rádi bychom už v první pětiletce třetí dekády měli první malý modulární reaktor postavený a v provozu,“ dodal Beneš. Kromě toho chce ČEZ uspíšit investice do obnovitelných zdrojů. Nadále plánuje, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů.
Dohoda o uhlíkové neutralitě |
Ministerstvo životního prostředí bude usilovat o to, aby ČEZ v přechodu na klimatickou neutralitu podpořilo, hlavně ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie jako například inovativní fotovoltaiky a agrovoltaiky.
„Je to významné sdělení, je to významný signál i pro jiné firmy, i pro jiné resorty, hlavně pro ostatní znečišťovatele,“ uvedla Hubáčková.
ČEZ testuje první plovoucí fotovoltaickou elekrárnu v Česku
ČEZ letos v lednu oznámil, že na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice testuje první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v České republice. Firma zkouší vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů, v létě by se měla elektrárna rozšířit na výkon 100 kW a začít vyrábět elektřinu.
Plovoucí fotovoltaiky jsou přibližně stejně drahé jako pozemní instalace. Pilotní elektrárna ve Štěchovicích je o něco dražší kvůli speciálnímu uchycení pro pohyb hladiny. Při provozu přečerpávací elektrárny, když se voda z nádrže odpouští, může hladina klesnout až o 8,7 metru. Výhodou instalace na vodě je také snadnější demontáž.
Elektrárna ve Štěchovicích u Prahy není ukotvena do jílového dna, ale je připevněna ke stěnám nádrže. Cena záleží také na materiálech pro plováky, které drží celou konstrukci nad hladinou. Samotná konstrukce i panely jsou stejné jako u klasické instalace.
Panely jsou na konstrukci usazeny jako stříšky, což umožňuje vyhladit polední špičku a lépe rozprostřít výrobu do celého dne. Nižší sklon panelů je navíc méně náročný na údržbu. Konstrukce spočívá na 72 umělohmotných plovácích, rošty jsou z recyklovaného materiálu.
Na světě bylo ke konci roku 2020 v provozu podle ČEZ přes 400 plovoucích elektráren. Často jde o pilotní projekty, následované pak již standardními instalacemi podobně, jako tomu bude ve Štěchovicích. První velká solární plovoucí elektrárna v Evropě vznikla na jaře 2019, má výkon 17 MW a je v jižní Francii mezi Orange a Avignonem. Největší evropskou plovoucí solární instalaci o výkonu 27,4 MW má Nizozemsko.
