S nápadem zavést elektronické pokladny, které by každou platbu po internetu zaslaly do centrálního registru, přišlo ministerstvo financí. Finanční úřad by tak viděl údaje o všech tržbách obchodníků doslova v přímém přenosu. Ministerstvo svůj krok zdůvodňuje snahou o lepší výběr daní a zamezení daňových úniků. Inspirovalo se v Chorvatsku a na Slovensku.
Server Lidovky.cz udělal anketu mezi živnostníky, kteří jsou v menší či větší míře závislí na příjmech z prodeje na historických, vánočních nebo farmářských trzích. Právě těm by totiž díky specifickým podmínkám, v jakých prodávají, mohlo nové nařízení pořádně zkomplikovat život.
Oldřich Bauer, opravář nástrojů a prodejce keramiky
„Spousta trhovců a lidí, kteří se živí řemesly, jsou v předdůchodovém věku. A když přijde další věc, která jim podnikání znepříjemní, tak odejdou do předčasného důchodu. Pro ty, co neumí s internetem, to bude jen další nepříjemnost. Zejména když obchodujete s malými věcmi, které stojí dvacet nebo třicet korun, tak je často prodáváte po jednom kusu. A když musíte odeslat každou účtenku na 20 korun z kasy a čekat, až se vám to vrátí, tak samozřejmě ten zbytek lidí otrávíte.
Navíc pro člověka, který nemůže sehnat zaměstnání a začne dělat řemeslo a prodávat na tržištích, bude nákup pokladny znamenat třeba jeden celý měsíční plat. A to pro lidi, kteří jsou z Chomutovska nebo Mostecka, bude naprosto nepřekousnutelné. Pro ně bude lepší jít na pracovní úřad, protože i jako laici si spočítají, že dostanou sice o něco málo méně, ale snadněji. Takže odejdou z trhu a pověsí se na stát.“
Hana Kaštilová, Farmáři v Praze
„Zavedení elektronické evidence tržeb je nejzásadnější změnou, která nás za pět let provozování trhů může potkat. Podle nás výrazně ovlivní jak podnikání provozovatelů trhů a jednotlivých stánkařů, tak spokojenost zákazníků. Z mnoha důvodů se obáváme, že pro spoustu farmářů, drobných prvovýrobců a pěstitelů, může být dokonce likvidační.
Pokud odhlédneme od finančních nákladů při nákupu elektronických pokladen, které jsou pro drobné prodejce v poměru k jejich výdělku významnou investicí, stává se jejich pořízení obrovskou provozní překážkou. Pro každého stánkaře znamená práce s pokladnou náročné zaškolení a podstatné rozšíření pracovní náplně, která ubírá čas a energii, kterou stánkař především potřebuje k zajištění správného chodu stánku.
Lidé vyhledávají farmářské trhy proto, aby si při nákupu užili pohody a klidu, čekání někdy i několik desítek minut na vytisknutý účet při selhání systému je rozhodně od další návštěvy odradí. Z tohoto důvodu si myslíme, že by ministerstvo financí v připravované novele zákona o daní z přidané hodnoty mělo prodejcům na farmářských trzích udělit výjimku a od zavedení elektronické evidence tržeb pro drobné prodejce ustoupit. Závěrem bych ráda uvedla že pro tento druh prodeje to není správné rozhodnutí.“
Jitka Langová, Český farmářský trh
„Bude si skutečně babička, která přijíždí dvakrát měsíčně na trh prodat přebytky svých výpěstků pravého českého česneku paličáku, pořizovat kvůli této své činnosti elektronickou pokladnu s připojením na internet? Vnímáme velký rozdíl v povinnosti pořízení registračních pokladen ve větších provozovnách typu restaurace, hotely, autoservisy nebo soukromá zdravotnická zařízení a v jejich pořízení pro drobné živnostníky - pro ty se tento náklad a následné aktivity s touto záležitostí spojené mohou stát téměř likvidační.
  |
Rovněž těžko si lze přestavit, jak bude vypadat takový sobotní hektický ranní trh, kdy správce kromě všech praktických záležitostí - parkování, rozmístění stánků, připojení farmářů na vodu, proud a další řeší ještě kabely, připojení na internet, jeho neustálé vypadávání či zpomalování v důsledku většího počtu uživatelů v ne zcela technicky ideálních podmínkách.“
Kateřina Nesrstová, PRO-BIO - svaz ekologických zemědělců
„Když si srovnáte, kolik toho asi průměrný sedlák na trhu prodá, je jasné, že tento krok je zcela bez užitku. Navíc si nejsem jistá, že s internetem to na všech trzích bude zrovna optimální. Pro všechny zúčastněné to bude zátěž a spíše to mnohé od prodeje na trzích odradí. Doplatí tak na to zákazník i sedlák a stát tím nic nezíská. Jde jen o další zbytečný požadavek ze strany státní správy, který nemá opodstatnění.“
Jan Vaník, kovářský ateliér Black-art
„Podle mě je úplně nesmyslné, aby člověk řešil ještě něco takového. Jde jenom o další omezování prodeje. Člověk si musí pořídit věc, která není zrovna nejlevnější... my navíc koveme i přes zimu, jezdíme na vánoční trhy a elektronika v takovém počasí docela trpí. Nemyslím si, že je to ideální cesta k tomu, aby se něco podchytilo.“
Andrea Karasová, Keramika Andee
„Nedokážu si představit ty fronty na větších trzích. Já už tak kolikrát nestíhám balit zboží, natož ještě cvakat něco na pokladně. Ty se navíc musí nabíjet a taky pořizovací cena je poměrně vysoká. Spousta menších řemeslníků to asi ‚zabalí’, hlavně těch starších, kteří třeba začali hned po revoluci. Těch je navíc na trzích většina.“
Ota Kydal, Keramika ve Mlýně
„Nějak unést se to dá, třeba na Slovensku jsme si s kolegy koupili registrační pokladnu na části, takže nás místo deseti tisíc stála tři a půl. Ale stará řemesla by měl stát podporovat a ne jim házet klacky pod nohy. Podle mě je spousta jiných, kteří by potřebovali kontrolovat registračními pokladnami a my nejsme zrovna ti, na kterých by se stát měl hojit. Pro živnostníka, zvláště u té keramiky, kde se žije takříkajíc z ruky do huby, je to problém. Já rozumím, že stát chce mít kontrolu, ale nepovažuju to za nejšťastnější řešení.“
Vanda Pertzlová, keramika U Kočků
„Pro nás jsou problémem hlavně pořizovací náklady. Komplikace to ale bude i při prodeji. Většinou máme dost zákazníků, kromě prodeje keramiky děláme i topinky, takže jsme zvyklí fungovat rychle a povinnost vydávat ke každé topince doklad nás bude zdržovat. Určitě to bude komplikace.“
