8. října 2018 10:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Česká vodíková stopa: továrna v USA a vývoj vysokozdvižného vozíku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Šéf Brano Group Pavel Juříček ve výrobní hale v Hradci nad Moravicí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf Brano Group Pavel Juříček ve výrobní hale v Hradci nad Moravicí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Praha Vodík je možným palivem budoucnosti a to nejen v automobilech. Zatím je ale rozvoj vodíkové infrastruktury vcelku pomalý a v Česku to platí dvojnásob. Může se to ale snadno změnit a to i díky tomu, že velkým zastáncem vodíku je majitel a šéf Brano Group Pavel Juříček.

Juříček se nejen v rámci své skupiny firem vodíku věnuje už hezkých pár let. Zkoumá různé způsoby jeho využití a stal se z něj zastánce tohoto paliva. Zaujalo ho natolik, že dokonce investoval do továrny na výrobu vodíku. Ne ovšem u nás doma, v Česku, ale v USA, kde podle něj už výroba vodíku a jeho prodej na trhu dává ekonomický smysl.

LN: Jak jste se k nápadu investovat do továrny v USA dostal?
Pořád hledám nové příležitosti po celém světě. Spolu s profesorem Mackem z ČVUT jsme asi před čtyřmi lety vypracovali analýzu možných budoucích způsobů pohonů aut. Srovnávali jsme naftu, benzín, LPG, CNG, elektřinu a vodík. A z té analýzy vyšlo, že nejúčinnější a nejefektivnější je nafta a benzín a na třetím místě byl vodík. 

UHG produkuje vodík výhradně z odpadního plynu.
Trucky, jimiž firma přepravuje vodík, získala od NASA.

O něm jsem pak začal přednášet a pak jsem se v USA potkal s lidmi, kteří hledali někoho, kdo tomu rozumí a zároveň by chtěl do vodíku investovat. Shodou okolností to byl čechoameričan Vladimir Prerad, který už měl továrnu projekčně a technologicky vymyšlenou. Dokonce na tu technologii měla firma United Hydrogen Group i patent. A vzhledem k tomu, že jsem o tom něco věděl, tak jsem šel do toho.

LN: Jak továrna technicky funguje?
Je to jednoduché. Od firmy v sousedství nakupujeme „špinavý“ vodík, který je jejich odpadním produktem. Asi kilometrovým potrubím ho vedeme do naší továrny, tam ho vyčistíme, ve čtyřech stupních kompresorů ho zkapalníme a druhému sousedovi ho zase skrze asi 1,5 kilometru dlouhé potrubí prodáváme. Prodáváme mu 50 % objemu. Máme desetiletý kontrakt na nákup a desetiletý kontrakt na odběr poloviny produkce. Odběratelem je firma, která vyrábí krystaly na fotovoltaiku, kde potřebují čistý zkapalněný vodík.

LN: V automobilech se ale využívá stlačený vodík.

Jak jezdí auto na vodík

My stlačený vodík vyrábíme už asi tři roky. To zkapalnění ale umožňuje mnohem větší rozsah použití, plynnou složku z kapalného vodíku uděláte snadno. Teď jsme ve fázi, kdy plánujeme, že budeme stavět síť vodíkových čerpacích stanic. K tomu chystáme i úložiště, které bude schopno síť zásobovat. Vodík převážíme čtyřmi kamiony, které jsme pořídili od NASA a které byly používány pro přepravu raket.

LN: Nehodláte do vodíku investovat i v Česku?
Česká republika je docela malá. Podle našich analýz je tu třináct zdrojů „špinavého“ vodíku. Třeba Chemopetrol už o jeho využití ze své produkce uvažuje. Pro nezávislou firmu by ale byla investice do vodíku v Česku příliš vysoká, stát by ji musel nějakým způsobem podpořit. Ta naše továrna v USA stála asi tři čtvrtě miliardy korun. A tamní federální vláda nám kryje polovinu úvěru na její výstavbu. Dělají to proto, že v USA často není vhodná elektrická přenosová soustava a tak je třeba energetiku řešit více odděleně.

Grafika k Indexu.

Grafika k Indexu.

LN: A není výhoda Česka v tom, že jsme malí a můžeme tu ledacos vyzkoušet?
Jenže v USA takovou věc už uživí trh. A vy potřebujete mít výnos z rozsahu. A jestliže už teď v USA v Kalifornii jezdí nějakých 4 500 aut na vodík, tak to už je samozřejmě zajímavý trh. Počítá se, že během několika let to vzroste na 240 000 aut.

LN: Kolik dnes stojí v USA vodík?
Dnes je tržní cena někde kolem sedmi dolarů na kilogram. Tím, že jsme postavili ekonomickou továrnu, tak jsme schopni se dostat zhruba na pětinu obvyklých nákladů. Provozně pak takové auto na vodík vychází jako naftové auto.

LN: V Česku tedy zatím s vodíkem nic nepodnikáte?
Vymysleli jsme projekt, ve kterém chceme propojit vodík, palivový článek a bateriové úložiště HE3DA. Profesor Procházka, Ladislav Prus a a profesor Matolín to dali dohromady, prototyp už existuje. Kombinaci vodíku a úložišť hodně důvěřuji. V celé energetické soustavě jsou různé špičky a tlaky a ty můžete úložištěm eliminovat. Teď ještě stavíme vysokozvdižný vozík s palivovými články. To si myslím, že má v České republice smysl.

Velké téma o vodíkové ekonomice čtěte v novém vydání magazínu Index LN, které vychází v pondělí 8. října v Lidových novinách.

  • 1Diskuse




Najdete na Lidovky.cz