21. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Česko hasí obří investiční průšvih. Hrozí, že prodejem elektrárny v Turecku ztratí miliardy

Uhelná elektrárna Yunus Emre pro tureckou společnost Adularya. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uhelná elektrárna Yunus Emre pro tureckou společnost Adularya. | foto: Adularya

PRAHA Koncem ledna se otevřou obálky zájemců o tureckou uhelnou elektrárnu Adularya, kterou stavěly tuzemské firmy. Zájem o ni mají podniky z Česka, Číny, Ruska či Turecka.

Před Českou exportní bankou (ČEB) ve spolupráci s Exportní garanční pojišťovací společností (EGAP) leží nelehký úkol. Letos by měly dořešit patrně největší problém v historii tuzemského exportu.

Řeč je o hnědouhelné elektrárně Adularya, kterou stavěla ostravská společnost Vítkovice Power Engineering Jana Světlíka pro turecký holding Naksan. Česká exportní banka vlastněná státem na stavbu elektrárny poskytla asi 11,7 miliardy korun.

Elektrárnu Adularya

Elektrárnu Adularya

„Pro nás je Adularya naprostou prioritou. Ve spolupráci s EGAP děláme všechno pro to, aby se projekt prodal s co nejmenším dopadem na český stát. Banka tak v tomto smyslu usiluje zejména o příznivé prodejní podmínky a také o to, aby zájemci o koupi dostali veškeré potřebné informace,“ řekl LN Jaroslav Výborný, předseda představenstva a generální ředitel ČEB. Právě teď koncem ledna by mohlo být jasné, kolik peněz zpět Česko dostane. Už 29. ledna odpoledne totiž končí termín pro podání nabídek na koupi samotné elektrárny, uhelného dolu a licence k jejímu provozu.

Hodnota je 5,86 miliardy

Tendr přitom zajišťuje turecký správcovský fond TMSF. Jde o jakousi kombinaci českého fondu pojištění vkladů a někdejší konsolidační agentury. TMSF odhaduje hodnotu elektrárny na 1,4 miliardy tureckých lir (v přepočtu asi 5,86 miliardy korun). Z tohoto výtěžku bude uspokojen český stát, resp. ČEB coby jediný věřitel. Podle informací LN by se po započítání daně Turecku a úhrady dalších nákladů měly nabídky pohybovat okolo v přepočtu asi osmi miliard korun.

Cíl je přitom jasný. Získat z prodeje maximum peněz. „Úkolem ČEB a EGAP je postupovat tak, aby byl minimalizován případný dopad tohoto obchodního případu na státní rozpočet. Vzhledem k aktuálně probíhajícímu prodejnímu tendru na turecké straně ministerstvo financí nepovažuje za vhodné situaci komentovat podrobněji,“ uvedla Šárka Šmolíková, mluvčí ministerstva financí, pod které ČEB s EGAP spadají.

Možných zájemců jsou přitom řádově vyšší jednotky. Podle informací LN jde o firmy z Česka, Turecka, Ruska a Tatarstánu, Kazachstánu, Saúdské Arábie a Číny. Jak v minulosti informovaly Hospodářské noviny, o projekt se zajímali například společnost Sev.en Energy Pavla Tykače či další tuzemský miliardář – Daniel Křetínský. Obálky možných zájemců by se pak měly otevřít 30. ledna někdy po druhé hodině.

Jak to bude vypadat po jejich otevření, není jasné. „Pokud bude jen jeden zájemce, který splní minimální cenu, bude vybrán ten. Pokud jich bude více, bude dražba a pak by proběhlo ještě jednání s vítězem,“ řekl LN zdroj z finančních kruhů seznámený se situací.

Důležité bude, aby si zájemce byl schopen v Turecku vyjednat výhodné ceny elektřiny. „Nakonec bude patrně rozhodovat, za kolik dotyčný bude schopen elektřinu prodat. Je tedy na něm, aby si to s tureckým regulátorem dohodl a zajistil si vyšší ceny tarifů,“ říká další z lidí, kteří jsou s problematikou dobře seznámeni.

Investora přitom ještě další výdaje na zprovoznění elektrárny čekají.

Ať se problémy neopakují

České exportní instituce však musí s nabídkou souhlasit. Kdyby se nicméně elektrárna neprodala z pohledu českých věřitelů zcela uspokojivě, zbývají Česku podle informací LN ještě garance u společností Naksan Plastik a Naksan Holding.

Problém, který teď musí ČEB řešit, by však do budoucna už neměl vůbec nastat. „Pravidla, kterými se současné vedení banky řídí, vylučují, aby na sebe ČEB brala tak vysoká rizika jako v minulosti. Banka aplikovala striktní interní limity pro řízení odvětvové a teritoriální diverzifikace. Zároveň věnuje výrazně vyšší péči analýze schopnosti exportérů dodat zasmluvněné zakázky. K větším obchodním případům zveme další, zejména komerční banky a pojišťovny, mezi které se rizika rozprostírají,“ doplňuje Výborný.

ČEB se nicméně jinak daří. Loni se jí podařilo získat z „nedobytných“ pohledávek 928 milionů korun. Jedná se přitom o třetí největší číslo v historii banky. „Jde především o peníze z letitých pohledávek ze strojírenských projektů převážně z Ruska, do jejichž financování se banka pustila za předchozích vedení. Mnohé z těchto dluhů pocházejí z doby před deseti a více roky,“ říká Výborný. Konkrétní být ale banka nechce s tím, že vzhledem ke smluvním podmínkám o svých klientech mluvit nesmí. Podle zdroje LN by se ale mohlo jednat například o peníze, které financovaly české dodávky pro ruskou vagonku Uralvagonzavod.