26. dubna 2019 12:20, aktualizováno  16:32 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Česko kvůli kontaminaci odmítlo ropu z Ruska. Problém jsme vyřešili, tvrdí šéf podniku

Těžba ropy (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Těžba ropy (ilustrační foto). | foto: Shutterstock

Praha Do Česka aktuálně ropovodem Družba neteče žádná ropa, řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Litvínovská rafinerie, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, má podle Švagra zásoby komodity asi na sedm dní. V pátek odpoledne však šéf ukrajinského podniku Ukrtransnafta Mykola Havrylenko prohlásil, že se podařilo nalézt technické řešení problému se znečištěnou ruskou ropou v ropovodu Družba a že Kyjev očekává obnovení dodávek na počátku května.

Situaci označil Pavel Švagr za vážnou a komplikovanou. Unipetrol podle něj odmítl kontaminovanou ropu přijmout z logických důvodů, protože je v rafinerii nezpracovatelná. Ropa znečištěná organickým chloridem by mohla poškodit zařízení rafinerie.

„Pokud do sedmi dnů nenaběhne běžný režim, tak jsou pouze dvě varianty. Buď se bude muset rafinerie odstavit, anebo to bude řešení na vrub zásob hmotných rezerv,“ uvedl Švagr. V potrubí se nachází 250 000 až 300 000 tun kontaminované ropy, řekl.

‚Řešení se našlo‘

Už ve čtvrtek Švagr oznámil, že svolal na pondělí poradní skupinu, kde jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami. „Význam jednání je v aktuálním kontextu ještě důležitější,“ dodal Švagr. Už v pátek se uskutečnilo jednání, kterého se účastnili zástupci Unipetrolu, státního provozovatele ropovodů Mero a SSHR.

„Technické řešení se našlo. Myslím, že ke konci první květnové dekády jižní větev Družby začne pracovat stabilně,“ řekl Havrylenko podle agentury TASS. Ukrajinský představitel ocenil, že jednání v Minsku, kterého se zúčastnili také manažeři z Ruska, Běloruska a Polska, bylo „naprosto korektní a profesionální“.

Rusko: Čistá ropa poteče v pondělí

Dovoz ruské ropy ropovodem Družba kvůli jejímu znečištění zastavily už ve čtvrtek Polsko, Německo, Bělorusko a Slovensko. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak v reakci uvedl, že čistá ropa by se měla dostat ropovodem na hranici s Běloruskem znovu v pondělí 29. dubna.

Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin v pátek o žádném konkrétním termínu nemluvil, ale už dříve řekl, že Rusko čistou ropu k hranici s Běloruskem bude posílat od 29. dubna. O situaci, která na Rusko coby druhého největšího vývozce ropy nepříjemně dopadá, Sorokin jedná v Minsku se zástupci Ukrajiny, Běloruska a Polska.

Kvůli kontaminaci ruské ropy a problémům s tím spojeným se nyní zvyšují ceny této suroviny ve světě. Ve čtvrtek se cena klíčové severomořské ropy Brent letos poprvé dostala nad 75 dolarů za barel.

Látka může poškodit rafinerie

Organický chlorid se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. V Rusku se kontaminace ropy objevuje zřídka. Podle obchodníků se vyšší podíl organického chloridu objevil v ruské ropě zhruba před deseti lety, avšak znečištění bylo mnohem nižší.

Kromě ropovodu Družba se znečištěná ropa objevila podle zdrojů také v ruském přístavu Usť-Luga, odkud vyplulo nejméně pět tankerů s kontaminovanou ropou. Podle zdrojů již několik kupců ze Západu začalo odmítat dodávky ropy z tohoto přístavu.

Ropovod Družba

  • V tehdejším Československu začal ropovod Družba fungovat v únoru 1962, kdy do rafinerie bratislavského Slovnaftu začala proudit ropa ze Sovětského svazu. Poté trubky přivedly surovinu také do českých rafinerií v Kolíně, Pardubicích, Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. O necelých 30 let později si pak surovinová závislost na nevyzpytatelném Rusku vynutila výstavbu druhého ropovodu, tentokrát z německého Ingolstadtu.
  • Ropovod Družba v ČR přímo navazuje na jeho slovenskou část, která je napojena přes Ukrajinu a Bělorusko na síť ruských ropovodů. Česká část byla uváděna do provozu postupně - základní část v letech 1964 a 1965. Později se ropovod dostavoval, a pro přepravu suroviny se tak využívají příslušná zdvojení. Celková délka trasy ropovodu Družba v České republice včetně zdvojení a odboček je 506 kilometrů.
  • Ropa zde rourami převážně o průměru půl metru (někde i 70 centimetrů, menší úseky 20 a 35 centimetrů) teče rychlostí zhruba 3,5 až pět kilometrů za hodinu. Potrubí je většinou uloženo 130 centimetrů metru pod zemí, pouze v místech s nestabilním podložím (vytěžené doly na severu Čech a v lužních lesích u Hodonína, kde trasa vstupuje na území ČR), vede Družba na pilířích či patkách nad zemí.
  • V současnosti proteče českou částí Družby podle odhadů kolem čtyř milionů tun ropy ročně (její celková kapacita je dvojnásobná). Přesný objem dodané ropy zveřejňoval podnik Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. Podle posledních dostupných čísel bylo v roce 2014 do ČR dodáno celkem 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.
  • S přípravou výstavby Družby začal Sovětský svaz a jeho satelity v 50. letech, měla vyřešit nevyhovující zásobování ropou. Někdejší "tepna přátelství" vyrostla jako společné dílo Polska, Maďarska a Československa, NDR a SSSR. O stavbě se rozhodlo v prosinci 1958. Ropovod se táhne asi 5500 kilometrů - začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v běloruském Mozyru se dělí na severní (směřuje přes Polsko do Německa) a jižní větev (přes Ukrajinu a Slovensko do ČR).
  • Po pádu komunistického režimu se stala jednou z priorit čs. a české vlády snaha zbavit se jednostranné surovinové závislosti na Rusku. Četné výpadky dodávek a špatný technický stav Družby urychlily budování ropovodu IKL z Ingolstadtu. Byl uveden do provozu v lednu 1996 a díky kapacitě deset milionů tun ročně může při přerušení dodávek z Ruska zajistit plné zásobování České republiky. Ropovody Družba a IKL se setkávají v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.
  • S výpadky dodávek ropy prostřednictvím Družby jsou už z minulosti zkušenosti, a to zejména z 90. let. Přerušení dodávek přitom mělo nejrůznější příčiny - od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků až po zaplněné české zásobníky. Potíže s dodávkami občas působilo i počasí.
ČTK