Úterý 9. března 2021svátek má Františka -6 °C oblačno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Více než 100 miliard korun, na tolik vyjde největší projekt v historii Česka. Dostavba Dukovan v otázkách a odpovědích

Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: ČTK

Praha Minulý týden vláda kývla na jednání s Evropskou komisí o podpoře výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší projekt v historii samostatného Česka. Celkové náklady výrazně převýší sto miliard korun a v současnosti není možné odhadnout, zda se celá akce vyplatí. Samotná výroba se spustí nejdříve v roce 2038.

1. Proč stát nový reaktor chce?

ČEZ má nyní v uhelných elektrárnách kapacitu 6200 megawattů, v jaderných 4150. „Česko se přihlásilo k závazku EU snižovat emise CO2 na absolutní minimum, již v příštích letech bude docházet k utlumování uhelných elektráren,“ vysvětluje šéf strategie ČEZ Pavel Cyrani. Do roku 2040 zůstane ČEZ v uhelných zdrojích jen 700 megawattů a nejisté také je, jak dlouho bude možné provozovat stávající jaderné bloky.

„Státní energetická koncepce jasně vyhodnotila jadernou energetiku jako jeden ze základních pilířů výroby elektřiny – je to jediný bezemisní stabilní zdroj schopný pokrýt poptávku po elektřině v průmyslově vyspělé zemi, jako je Česko,“ říká náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla. Chystaný reaktor v Dukovanech má být prvním z plánovaných minimálně tří. Stát sleduje i vývoj technologií, hlavně malých modulárních reaktorů.

Výstavbě nahrává i tlak prezidenta Miloše Zemana a skutečnost, že je pro část veřejnosti jaderná energetika přijatelnější než například fotovoltaické elektrárny, a to kvůli nákladům solárního boomu před deseti lety.

„I ČEZ musí přemýšlet o tom, jak se bude do budoucna rozvíjet po odstavení uhelných a následně i nejstarších jaderných bloků. Naše strategie počítá s rozvojem jaderných, obnovitelných a v konkrétní situaci i plynových zdrojů,“ říká Cyrani. Samotné jádro ale ke změně energetiky na bezemisní nestačí. Musí se budovat i obnovitelné zdroje energie.

2. Proč Česko zvažuje jádro, když další evropské země touto cestou nejdou?

Důvodem je hlavně absence mořského pobřeží. U břehů je výrazně silnější vítr a výroba z větrných elektráren je násobně levnější než ve vnitrozemí. Jádro tak nejvíce zvažují vnitrozemské státy, pokud jako Rakousko nemají dostatek vodní energie, nebo třeba Polsko, které sice má pobřeží, ale také má nejvyšší závislost na uhelné energetice.

„Není zatím představitelné, že by Česko dosáhlo cíle nulových emisí bez mořských větrných elektráren i bez jádra. Nicméně právě z důvodu možností budoucího technického rozvoje připravujeme výstavbu pouze jednoho bloku, i když Státní energetická koncepce počítala se třemi,“ říká Cyrani. „Rozmach solárních zdrojů bude určitě velký, v případě větru máme jako vnitrozemský stát možnosti omezené,“ dodává.

3. Kdo převezme rizika?

Základní princip je postaven tak, že ČEZ bude na Dukovanech pracovat, a když to přestane dávat smysl, projekt za náklady odkoupí stát. Ten také přebírá všechna rizika spojená s legislativou, tedy i se zpřísňujícími se požadavky na bezpečnost, a bude je firmě ČEZ kompenzovat.

Dokud nebude elektrárna v provozu, bude hrozit, že ji stát bude muset převzít. V nejbližších letech jde o riziko miliard korun, následně desítek miliard. Až se začne reálně stavět, půjde o více než sto miliard, které může stát zaplatit za z mnoha důvodů nedokončitelnou elektrárnu.

Pokud začne nový reaktor vyrábět, stát bude muset za dohodnutou cenu všechnu elektřinu odkoupit. ČEZ se tak nebude muset starat o situaci na trhu a může naplno vyrábět. V případě, že by na trhu byl přebytek elektřiny, může stát platit za to, že Dukovany vyrábět nebudou.

Fáze výstavby Dukovan - grafika

Stát se ale brání pohledu, že by šlo pro ČEZ o bezproblémový projekt. „ČEZ bude mít povinnost tento blok postavit v dohodnutém termínu a rozpočtu. Rizika výstavby tedy ponese on,“ vysvětluje Neděla.

4. Bude elektřina z Dukovan drahá?

Náklady je těžké předvídat. Až bude jasné, za kolik bude vítěz tendru ochoten reaktor postavit a s jakým úrokem bude možné sehnat peníze na výstavbu, určí se cena, kterou bude stát za elektřinu firmě ČEZ platit. To může být otázka dalších několika let.

Podle studie americké banky Lazard se rentabilní cena elektřiny z nového jaderného zdroje pohybuje mezi zhruba 100 a 200 eury za MWh. V ČEZ věří, že se státními zárukami mohou náklady klesnout až k 60 eurům. I tak už nyní sluneční i větrná energie vychází levněji, jádro má ale výhodu spolehlivých dodávek bez ohledu na počasí.

Pro srovnání produkce fotovoltaických elektráren postavených do roku 2010 se vykupuje za zhruba 500 eur. Ceny silové elektřiny na trhu se v posledních letech pohybují mezi 20 a 60 eury.

5. Co to znamená pro akcionáře ČEZ?

Rentabilitu určí hlavně to, jaká bude situace na trhu s elektřinou v letech 2040 až 2100. Pokud bude trh například zaplaven levnou elektřinou z fotovoltaik, bude stát na elektřině z Dukovan tratit miliardy až nižší desítky miliard korun ročně. Některé prognózy ale čekají, že elektřina bude po roce 2040 výrazně dražší než dnes a elektřina z jádra by se mohla vyplatit. „Právě tento scénář předpokládáme, protože prognózy počítají s nárůstem spotřeby elektřiny i s růstem ceny silové elektřiny,“ popisuje Neděla. Předpokládá, že zisky státu z Dukovan se projeví buď v rozpočtu, nebo se díky nim zlevní například poplatky za distribuci elektřiny.

Zatím nic. Zprávy o zárukách státu dávají naději, že rizika by nenesli akcionáři. Stovky milionů korun, které již ČEZ v přípravách utratil, by také mohl ve výsledku zaplatit stát. „Velké investice přijdou až s počátkem výstavby, tedy až v roce 2029. Proto nyní není důvod uvažovat o změně dividendové politiky,“ uklidňuje Cyrani.

Rozhodující bude, jak se nastaví výkupní cena elektřiny z nového zdroje a jaký zisk stát firmě ČEZ umožní. Vzhledem k tomu, že to bude mít přímý dopad na státní rozpočet, bude tlak na co nejnižší hodnotu. „Přiměřenost podpory bude pravidelně přezkoumávána,“ dodává Neděla.

S otazníkem jsou i rizika, která na sebe ČEZ vezme. Pokud bude projekt špatně řídit, hrozí, že výkupní cenou od státu firma své náklady nepokryje a provoz bude další dekády jen generovat ztrátu. Není ale jisté, zda by v takové situaci stát výkupní cenu nezvýšil.

6. Může projekt ovlivnit stávající koronavirová krize?

Současná situace může věci usnadnit i zkomplikovat. Snaha nastartovat ekonomiku v jednotlivých zemích může být výhodou. René Neděla dodává, že stávající situace ukázala, že jednotlivé země musí být ve strategických otázkách soběstačné. To jádru nahrává.

7. Jsou i jiné možnosti?

Česko by mohlo uhelné i jaderné elektrárny nahradit i obnovitelnými zdroji, tvrdí jejich zastánci, případně větší orientací na zemní plyn nebo biomasu. Tímto způsobem by to mělo jít rychleji, s menšími riziky a levněji. Ve hře jsou i malé jaderné reaktory, které jsou nyní ve vývoji. Česká energetická koncepce je v tomto případě konzervativní a sází hlavně na technologie, jež jsou dostupné nyní.

Konec cukrárny, jež zná chutě Smíchova. Motivace je pryč, říká majitelka

Cukrářka Klára Frycová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po otevření dveří pod růžovým vývěsním štítem se nos návštěvníka i přes nasazenou roušku zaplní vůní čokolády....

Jací jsme v posteli podle hvězd? Blíženci experimentují, Štíry sex ovládá

Znamení zvěrokruhu - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium O lásku je třeba pečovat stejně jako o zdraví. Proto se oslava svátku zamilovaných, který připadá na 14. února, zdá...

Policie vyklízí Hlavní nádraží. Jeho obyvatelé si našli nový „Sherwood“

Bezdomovci na pražském Andělu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Narkosvět v legendárním parku u pražského hlavního nádraží, kterému všichni přezdívají Sherwood, se proměňuje a...