Ceny na energetické burze jsou jako na houpačce, zvlášť u komodity jako elektřina. U té se letos cena měnila skokově. Koncem loňska přesahovala 1500 korun za megawatthodinu (MWh), letos v dubnu pak 1200 korun za MWh a nyní stojí kolem 1350 korun. „Je tedy vidět, že i letos je cena elektřiny velmi proměnlivá a relativně rychle kolísá,“ říká Petr Holubec z Pražské energetiky. „Má tendenci spíše lehce růst,“ dodal.
Dražší jídlo, elektřina i benzín. Spotřebitelské ceny za rok rostly o 3 procenta, nejrychleji od října 2012 |
„Hlavní zdražení ale pravděpodobně proběhlo již koncem loňského roku,“ komentuje vývoj Tomáš Suchý, analytik srovnávacího portálu Ušetřeno.cz. Dodavatelé jej do svých ceníků promítli v prvním pololetí.
Další zdražení lze očekávat počátkem příštího roku. To zčásti ovlivní i regulovaná část ceny, kterou každoročně v listopadu vyhlašuje pro další rok Energetický regulační úřad a jež je pro dodavatele závazná. Předpokládá se, že opět vzroste, a to do pěti procent.
Cenu zvyšují i emise
Vysvětlení, proč se ceny elektřiny za tři roky vyšplhaly na trojnásobek, je jasné. „Je to důsledek především masivního růstu cen emisních povolenek,“ vysvětluje Pavel Grochál z Innogy. Ty jsou podle Romana Gazdíka z ČEZ nyní až pětkrát dražší než před dvěma lety a tvoří polovinu ceny elektřiny. Konkrétně, z ceny kolem pěti eur za jednu vypuštěnou tunu oxidu uhličitého v roce 2017 se vyšplhaly na skoro 30 eur letos v létě.
Na český trh se to promítá velmi silně, takřka polovina elektřiny se totiž u nás stále vyrábí v uhelných elektrárnách. Aby mohly elektrárny v Evropské unii takto vyrábět, musejí si kupovat povolení na vypouštění emisí CO2 do ovzduší.
„Stojí za tím regulace Evropské komise, která rozhodla, že část povolenek stáhne z trhu, čímž ty zbývající učinila vzácnější, a tudíž dražší,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fundu. Elektrárny pak musí dražší povolenky promítat do cen elektřiny.
Elektřina a plyn příští rok zdraží až o 10 procent. Alternativou je podle odborníků dřevo |
„Promítá se do ní rovněž růst cen uhlí z posledních let, který nastartovala Čína tím, že omezila část své produkce nepříliš kvalitního uhlí a zvýšila dovoz z jiných částí světa,“ doplnil Kovanda.
Odhadnout další vývoj přesněji je ale obtížné. „Elektřina jako komodita je totiž vedle fundamentálních vlivů hodně ovlivněna i politickými rozhodnutími,“ říká Holubec. A ta se dají jen těžko předvídat. To platí zejména pro emisní povolenky. „Vývoj jejich cen je tak do značné míry ovlivněn spekulacemi. Proto je velmi obtížné predikovat, zda je jejich aktuální cena opravdu podložena budoucí skutečnou spotřebou, anebo je nadhodnocena a jejich reálná potřeba bude významně nižší,“ popisuje Hana Novotná z Bohemia Energy. To však ukáže až čas.
Boj za ochranu klimatu
Kromě toho je zde ještě další důležitý faktor, který v blízké budoucnosti bude zřejmě významně tlačit cenu elektřiny nahoru. „Nová Evropská komise i nový Evropský parlament podle všeho zintenzivní boj na ochranu klimatu, což bude znamenat zvýšení tlaku na odstavování uhelných zdrojů a možné další zvýšení ceny povolenek,“ říká Gazdík. Vyšší jsou a budou i příspěvky na obnovitelné zdroje.
Tento trend je již v současné době možné sledovat v Německu, s nímž je náš trh notně propojený. „Zde již probíhá takřka revoluční, státem podněcovaný nástup obnovitelných zdrojů, plánuje se uzavírání jaderných a uhelných elektráren,“ přibližuje situaci Kovanda. Doplňuje, že Němci navíc plánují uhlíkovou daň a budou možná omezovat i vnitrostátní leteckou přepravu. Lze tedy očekávat rychlejší přechod na elektromobilitu a na železnici, která je z podstatné části elektrifikovaná. To jen dále umocní poptávku po elektřině a tím i tlak na cenu nejen v Německu, ale také u nás.
Fixovat, či nefixovat cenu?
Dlouhodobě jasně převažuje pravděpodobnost dalšího růstu cen elektřiny. „Pokud nenastane závažnější globální, evropské nebo české ekonomické zpomalení, nelze vyloučit zdražování elektřiny domácnostem průměrným tempem kolem deseti procent ročně až někdy do roku 2025,“ říká Kovanda.
Jak konkrétně dodavatelé nastaví ceny pro příští rok, však zatím není zcela jasné. „Aktuálně zvyšování cen pro naše zákazníky neplánujeme, ale nemůžeme jej do budoucna úplně vyloučit,“ říká Grochál z Innogy. Ve stejném duchu odpověděli i ostatní oslovení dodavatelé. Část z nich tak v příštích měsících nejspíš zdražení elektřiny oznámí. Stojí tedy za to se zamyslet, jaký typ smlouvy s dodavatelem energií mít.
Elektřina mění autoprůmysl. Dodavatelé startují výrobu dílů pro elektromobily |
Zda zvolit smlouvu na dobu neurčitou, jež vás nijak neváže, ale dodavatel vám může cenu kdykoliv změnit. Nebo zda raději sáhnout po smlouvě na dobu určitou s fixní cenou, která vám dává jistotu ceny a kontroly výdajů. „Výhodu bude mít za předpokladu, že se cena na trhu bude i nadále zvyšovat,“ uvedla Novotná.
Pozor ale na délku fixace. „Ta je vhodná maximálně na dva až tři roky,“ doporučuje Suchý. Tedy na dobu, na kterou obchodníci nakupují cenu elektřiny na burze. U nabídek s delší fixací buďte opatrní. „Ze svých zkušeností víme, že se většinou bude jednat o nepoctivého obchodníka, který se snaží zákazníka zamknout do co nejdelší smlouvy, aby nemohl uniknout,“ upozorňuje Gazdík.
Kromě toho se na trhu můžete nově setkat i s nabídkou produktů, u nichž se cena pro domácnost odvíjí od aktuální ceny na burze. „Zákazníci pak mají ceny, které přesně kopírují ceny na trhu, tedy nejenom zvýšení, ale i poklesy,“ popisuje Novotná. K ceně burzy si dodavatel přidá procenta nebo fixní poplatek. „Pro zákazníka může být takovýto produkt zajímavý, pokud se ceny na burze budou snižovat,“ říká Suchý. Dodává ale, že tyto produkty se zatím vyskytují v naprostém minimu.
Ceny plynu jsou stabilnější
U plynu je situace pro koncové zákazníky lepší. Letos totiž na burze dokonce klesly. Koncem loňského roku se cena pohybovala okolo 670 korun za MWh, nyní je cena 500 korun.
„Je to dáno dostatečnou nabídkou komodity na velkoobchodním trhu. Ta roste zejména díky stále se zvyšujícím dodávkám zkapalněného zemního plynu do Evropy, hlavně z USA,“ vysvětluje Holubec.
A svoji roli sehrálo i počasí. „Díky tomu, že loňská zima byla teplotně příznivá, se plynu nespotřebovalo tolik, kolik se očekávalo,“ doplnila Novotná. Zásobníky jsou tak na začátku topné sezony plné. „Zdražení u plynu by tak mělo být minimální, pokud v nadcházejícím měsíci nedojde k žádným mimořádným událostem,“ dodal Suchý z webu Ušetřeno.cz.
