8. března 2014 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Jaderné Česko: ČEZ ždímá jaderné elektrárny na maximum

Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: Lidové noviny

PRAHA V centru pozornosti celé české energetiky je otázka, zda ČEZ postaví nové jaderné bloky v Temelíně či případně v Dukovanech. Trochu stranou zájmu zatím zůstávalo, že už dnes tuzemská energetická jednička ždímá své stávající atomové zdroje stále více – reaktory modernizuje a navyšuje jejich výkon.

Zatímco ještě v roce 2012 ČEZ vyrobil více elektřiny z uhlí než z jádra, v roce 2013 se poměr obrátil. Letos už má jádro dosáhnout téměř padesátiprocentního podílu na celkové produkci. ČEZ loni dosáhl historického rekordu v Dukovanech, když tamní čtyři modernizované reaktory vyrobily dohromady 15,7 terawatthodin elektřiny.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v tom žádný problém nevidí, ale na druhou stranu naznačuje, že Dukovany už se ocitly na vrcholu možností. „Když dosahujete výkonu 500 megawattů u reaktorů, jejichž původní instalovaný výkon byl 440 megawattů, tak máte být spokojeni s tím, co máte,“ řekla Drábová Lidovým novinám.

KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ

KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ

Jisté náznaky, že by někdo mohl další navyšování zvažovat, tu už podle ní byly. Její úřad by každopádně vyžadoval velmi důkladné analýzy a záruky zachování bezpečnostních rezerv. Drábová na druhé straně nic nenamítá proti dalšímu navyšování výkonu dvou stávajících bloků v Temelíně.

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák při nedávné prezentaci výsledků firmy uvedl, že větší temelínské bloky jsou po modernizaci turbín připraveny v letech 2014–2015 dosáhnout každý výkonu 1078 megawattů. Podle informací LN by mohl Temelín nakonec vyrábět až 16,6 terawatthodin ročně. Loni to bylo zhruba patnáct terawatthodin.

Konec doby uhelné

ČEZ zdůrazňuje, že historický zlom v poměru jádra a uhlí je v souladu s moderními trendy. „Je to výsledkem dlouhodobé strategie snižování emisního koeficientu výrobní základny ČEZ a hlavně je to dokladem, že doba uhelná v české energetice pomalu končí, i když se ještě desítky let bez uhelných elektráren neobejdeme,“ uvádí mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

O růstu podílu elektřiny vyrobené z jádra není pochyb, je ale nutné dodat, že na loňském výsledku se podílel i výrazný pokles výroby z uhelných elektráren – o desetinu.

Na svědomí ho měla především uhelná elektrárna Prunéřov, jejíž tři bloky procházely komplexní obnovou. Měnila se ale také struktura dodávaného uhlí. Těžařská firma Sokolovská uhelná omezila dodávky a ČEZ v září dokončil prodej elektrárny Chvaletice společnosti Severní energetická Jana Dienstla.

ČTĚTE TAKÉ:

Jaderný expert František Heczko upozorňuje, že zvyšování výkonů reaktorů je ve světě vcelku běžná věc: „Když se například vyměňují parogenerátory za nové, každý si řekne: Proč ne za účinnější?“ Tímto způsobem je možné zvýšit výkon až o deset procent. Jak dodává Heczko, v Česku naštěstí parogenerátory měnit potřeba nebylo.

Podobného efektu je tu ale možné dosáhnout díky novým částem turbíny, což přinese navýšení její účinnosti. „Ze stejného množství tepla tak dosáhnete většího výkonu,“ říká Heczko.

Dukovany? Minimálně dalších deset let provozu

Z hlediska dlouhodobého plánování nicméně zůstává klíčovou otázkou, jak dlouho ještě budou zvláště Dukovany firmě ČEZ sloužit. Společnost očekává, že se bez problémů podaří prodloužit základní životnost jihomoravské elektrárny minimálně o deset let – tedy do roku 2025. Ministerstvo průmyslu dosud počítalo, že čtyři stávající bloky Dukovan budou v provozu minimálně do poloviny třicátých let.

Pokud by ale navzdory těmto očekáváním bylo nutné zavřít jadernou elektrárnu dříve – například kvůli neúměrným požadavkům Evropské unie na vyšší bezpečnostní parametry u starších reaktorů – zvýšil by se tlak na rychlou stavbu nových bloků, které by ty staré nahradily. Ať už na jihu Čech, nebo na jihu Moravy.

O budoucnosti české jaderné energetiky se v těchto týdnech fakticky rozhoduje také při jednáních na půdě EU. Část západoevropských politiků chce jednoznačně preferovat obnovitelné zdroje.

Jan Žižka, Lidové noviny