I když se současná česká energetika točí kolem otázky, zda budovat další jaderné bloky, i některé tradiční zdroje jdou s dobou. Jedním takovým je Sokolovská uhelná, respektive její Paroplynová elektrárna ve Vřesové, která si před pár dny připsala evropský primát.
Jako první v Evropě zde v rámci modernizace plynové jednotky, u které u dvou turbín už po dvaceti letech končila životnost, byla instalována inovovaná turbína GE 9EMax.
„Jde o řešení pro kombinovaný cyklus, který s inovovanou turbínou přináší jednoznačné úspory a přínos z hlediska účinnosti, elektrického výkonu a flexibility jednotky,“ říká v exkluzivním rozhovoru František Hrabec, ředitel GE Power Services – Cluster East.
Po posouzení provozních a investičních nákladů v Sokolovské uhelné dospěli k závěru, že modernizace na GE 9EMax je nejlepší možnost, jak kromě zvýšení výkonu může podnik zároveň snížit náklady na provoz a údržbu.
Paroplynová elektrárna Vřesová, která patří do portfolia společnosti Sokolovská uhelná.
„Modernizovaná jednotka byla navíc vybavena online monitorovacím systémem GE a připojena k monitorovacímu a diagnostickému centru GE Atlanta, které zajišťuje nepřetržitou podporu pro prediktivní údržbu,“ doplňuje Hrabec.
Nová inovovaná plynová turbína dosud v Evropě není, proč došlo k instalaci zrovna ve Vřesové? Bylo to na základě toho, že dlouhodobě spolupracujete se Sokolovskou uhelnou?
Hlavní důvod byl ten, že plynové turbíny GE typu 9E, které jsou v paroplynové elektrárně Sokolovské uhelné ve Vřesové v provozu více než dvacet let, bylo třeba modernizovat kvůli končící životnosti. Sama Sokolovská uhelná ale zvažovala, co dál. Jestli pokračovat v energetice, nebo se zaměřit na úplně jiné odvětví.
Když se podíváte na její portfolio, působí kromě energetiky i v celé řadě dalších odvětví, jako jsou třeba teplárenství, chemie nebo zemědělství. Nicméně se, dle mého názoru správně, rozhodli prodloužit životnost kombinovaného cyklu paroplynové elektrárny o dalších dvacet až třicet let.
A z vašeho hlediska, z pozice GE Power, jste si Sokolovskou uhelnou vybrali proč? Jak už bylo řečeno, šlo o první umístění inovovaného typu turbíny v Evropě.
Nebyl nějaký speciální důvod, proč jsme si vybrali zrovna je. Nicméně Sokolovská uhelná byla vždy proaktivní, otevřená moderním technologiím a byla jedním z prvních zákazníků, kteří si od nás pořizovali inovované produkty.
František Hrabec
|
I díky tomu, že jsou soukromým subjektem, pro ně dokážeme vytvořit řešení na míru tak, aby byli na dnešním nestabilním energetickém trhu více konkurenceschopní. Což bylo zásadní.
Příležitostí v Evropě jsme sice měli více, ale se Sokolovskou máme dlouhodobě dobré vztahy. Navíc jsme společně byli tak trochu nuceni řešit končící životnost turbín. V mém regionu ve střední Evropě, kde mám na starost jedenáct zemí, je celá řada provozovatelů elektráren či průmyslových podniků, které mají o řešení v podobě plynové turbíny GE 9EMax zájem. Ale u nich ještě nějaká zbytková životnost zařízení je, zatímco u Sokolovské tomu tak nebylo.
Kde ve světě kromě Vřesové tento nový typ turbíny je?
V našem portfoliu plynových turbín jde o novinku, ale máte pravdu, že Sokolovská uhelná, respektive Vřesová nebyla první světová instalace. První proběhla zhruba před rokem a půl v Japonsku ve městě Futtsu nedaleko Johokamy. Zde byla nová technologie GE 9EMax úspěšně validována a uvedena do provozu.
Říkal jste, že těch lokací, kam turbínu umístit, se nabízelo více. Které to jsou?
Z toho regionu jedenácti zemí, který mám na starost, vidíme příležitosti instalace plynové turbíny GE 9EMax zejména v Polsku a Maďarsku. Na světě máme v provozu více než 700 9E plynových turbín, takže tento nový model bude určitě mít své uplatnění.
Nemohli si ve Vřesové prodloužit životnost levněji?
Sokolovská uhelná by musela docela dost zainvestovat do nákupu nových dílů a oprav, což by ale prodloužilo životnost stávajících turbín jen o pár let. Tím, že přecházejí na nový typ plynové turbíny, si zajistí kromě výrazně delší životnosti i flexibilitu zařízení, která je pro jejich byznysmodel životně důležitá. Mám na mysli to, jak mohou provozovat plynovou turbínu při minimálním zatížení v okamžiku, kdy není velká poptávka po elektřině, a naopak rychle zareagovat například v případě výpadku obnovitelných zdrojů energie.
A samozřejmě výrazně vzrostla účinnost celého paroplynového bloku, což s sebou nese úspory spotřeby hnědého uhlí, ze kterého je Sokolovskou uhelnou vyráběn ekologicky čistý energoplyn pro naše plynové turbíny.
Pořízení nové turbíny bylo inovací, nebo spíše modernizací stávajícího zařízení? Zvládlo se za deset týdnů…
Řešení byla kompletní výměna staré turbíny za novou, která byla dovezena do Vřesové přímo z výrobního závodu v Belfortu ve Francii v prosinci loňského roku. Ano, samotná výměna a související práce trvaly jen zhruba deset týdnů, nicméně to znamenalo téměř nepřetržitou práci a úsilí více než sta lidí na stavbě.
Samozřejmě veliký dík patří i realizačnímu týmu na straně zákazníka, který se aktivně podílel na řešení a podpoře konkrétních technických problémů. Demontáž staré turbíny, která váží přes 200 tun, a její odvezení je poněkud logistický oříšek, nicméně je to řešení šité na míru tak, aby bylo konkurenceschopné a doba odstávky měla co nejmenší dopad na finanční model zákazníka.
O jak velkou investici se jednalo? Alespoň řádově?
Není to tajemství, projekt není jen o plynovkách, ale dělala se tady i komplexní obnova generátorů, oprava a zvýšení spolehlivosti rotorů a převinutí statoru. Celá investice vyšla řádově na miliardu korun za oba dva bloky.
Aktuálně se hodně hovoří o změně koncepce energetiky, nejen evropské, ale i světové, které se přiklání k obnovitelným zdrojům. Může vaše technologie fungovat i v kombinaci s tzv. zelenými energiemi? Jak se připravujete na nástup éry obnovitelných zdrojů?
Řídíme se emisními limity a investujeme do vylepšování spalovacích systémů, tak aby odpovídaly evropským nařízením, která zpřísňují emisní limity. Už nyní máme produkty, které se dají označit za nejlepší dostupné technologie (tzv. BAT – Best Available Technology, pozn. red.), které budou limity plnit dlouhodoběji. Ohledně vývoje trhu s cenami energií, povolenkami i podpůrnými službami bych ale věštil z křišťálové koule.
Před uvedením do provozu musí turbíny projít velmi důkladným testováním.
Co se týče funkce paroplynových elektráren v elektrizační soustavě, už dnes je jasné, že bez nich to kvůli masivnímu nárůstu obnovitelných zdrojů opravdu nepůjde. Jednoznačnou výhodou je flexibilita zařízení nezbytná k vybalancování poptávky po energiích v případě nárazových změn, například když nesvítí slunce a nefouká vítr.
Váš soukromý odhad, kam se bude energetika v následujících desetiletích posouvat?
Energetika nyní prochází masivní transformací, a to nejen v Evropě. Ten přesun k obnovitelným zdrojům energií je obrovský, včetně jednoznačného tlaku na ekologizaci energetických zařízení. Do toho jednotlivé země mají různé energetické strategie, ať už je to eliminace jaderné energie, uhelných elektráren nebo zvýšený důraz na podporu obnovitelných zdrojů.
Určitě bude záležet na vývoji trhu, nejen z hlediska cen energií, ale i emisních povolenek, které v poslední době jdou výrazně nahoru. Dříve stála 1 MWh na burze 20 až 30 eur, nyní se blíží k 60 eurům. Na druhou stranu povolenky zdražily o více než sto procent. Rozhodně se budou stavět obnovitelné zdroje, případně další kombinované cykly, hlavně v Německu a v Anglii. Jde to ruku v ruce s tzv. dekarbonizací energetiky.
Co se týče vývoje technologií, budoucnost vidím v momentálně hodně diskutovaném Battery Storage Power Plants, tedy využití moderních baterií pro skladování elektrické energie pro pokrytí špičkového zatížení. GE vyvinulo řešení podobné hybridnímu automobilu, kde jsou baterie propojeny s plynovou turbínou a větrnou, popřípadě sluneční elektrárnou.
