7. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Expert: Úložiště bude potřeba, ať už budeme, nebo nebudeme využívat jadernou energii. To je zásadní gró všeho

Mezisklad vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mezisklad vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany | foto: ČEZ

PRAHA Jedinou evropskou zemí, jež už vyřešila problém, kam schovat vyhořelé jaderné palivo, je zatím Finsko. Úložiště ale musí najít všechny státy, a to u sebe doma – vozit články k sousedům není možné. „Úložiště bude potřeba, ať už budeme, nebo nebudeme využívat jadernou energii, protože odpady již existují. To je zásadní gró všeho,“ říká Lukáš Vondrovic, vedoucí příslušného úseku ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Problém je, že většina vytipovaných obcí se ostře brání, aby atomové palivo skončilo zrovna u nich. Tento měsíc má ministerstvo průmyslu s obcemi znovu jednat.

LN Proč musíme mít v Česku hlubinné úložiště radioaktivních odpadů?

Máme odpady, které lze izolovat jedině uložením ve velké hloubce. Trvá velmi dlouho, než klesne jejich radioaktivita na přirozenou úroveň. Když materiál uložíme do hlubinného úložiště, můžeme na něj zapomenout jednou provždy.

Lukáš Vondrovic ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Lukáš Vondrovic ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

LN Musí mít úložiště i Německo, které od jádra upouští?

Ano. Pouze teď celý proces výběru lokality hlubinného úložiště oddálili, mají bílou mapu, jsou na začátku. Hodnotí své horninové prostředí, v dalším kroku vyberou horninu, v níž budou hledat lokalitu úložiště. Ale potřebovat ho budou určitě, tím spíš, že provoz ukončí tolik jaderných elektráren najednou. Budou mít akutní potřebu vyřešit nejen co s použitým palivem, ale i s ostatním materiálem z jaderných elektráren vyřazovaných z provozu.

LN My už máme horninu vybranou?

Máme, jde o horniny takzvané krystalinické, což jsou pevné horniny, jako například obyčejná žula, nebo horniny přeměněné. Teď se vybírá lokalita z devíti potenciálních, což je první fáze životního cyklu úložiště. Postupně bychom měli počet míst zúžit na čtyři a nakonec vybrat dvě – finální a záložní lokalitu. Vše to bude na základě odborných analýz. SÚRAO preferenci nemá, naší jedinou prioritou je bezpečnost.

LN Jak dlouho od výběru lokality potrvá, než vznikne hlubinné úložiště?

Nerad hovořím v datech, takže raději v postupných krocích. Musíme informace z povrchu ověřit technickými pracemi do hloubky. Dalším krokem tak budou geofyzikální měření. Pak by měla přijít vrtná kampaň, kde si ověříme, že jsme našli dobrou horninu a dobré geologické struktury. Následuje stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, kdy stát řekne, že jedno z míst rezervuje pro SÚRAO pro umístění hlubinného úložiště. V dalším kroku by měla vzniknout výstavba podzemního charakterizačního pracoviště, které mají nyní Finové v Onkalu (úložiště na jihozápadním pobřeží Finska, pozn. red.). Posledním krokem je žádost k umístění jaderného zařízení. Pak už se staví.

LN O jakém časovém horizontu se tedy zhruba bavíme?

Podání žádosti o licenci je plánováno na rok 2040. Máme dvacet let na to vybrat a potvrdit nejvhodnější lokalitu, vyvinout projekt jaderného zařízení a bezpečnostní zprávu. Je před námi spousta výzkumné a technické práce.

LN Jak moc spolupracujeme s Finskem?

Těsně. A moc rádi. Konzultujeme s nimi, jak se dostali k finální lokalitě, jak projektovali úložiště. Finové sice říkají, že jsou se stavbou úložiště první na světě, ale trochu se zapomíná dodat, že první na světě jsou díky společnému programu se Švédy, kteří už také budou své úložiště stavět. A také díky velmi aktivní mezinárodní spolupráci. Onkalo a celý koncept hlubinného úložiště nebyly vyvinuty jen díky know-how Finů, ale i díky široké mezinárodní spolupráci, kdy státy mezi sebou sdílejí své výzkumné kapacity.

LN Jaké jsou technické rozdíly mezi Českem a Finskem?

Máme velmi podobné horniny, velmi podobný technický koncept, jílové těsnění, podobné palivo. Finové mají ale například jiný chemismus podzemní vody, počítají s vlivem mořské vody na jednotlivé složky bezpečnostních bariér nebo se musí podrobněji věnovat případnému zalednění. My to máme jednodušší, naše voda je málo mineralizovaná. Nemusíme ani tolik řešit zalednění ani vyšší výskyt zemětřesení, který s ledem souvisí.

LN Ve Finsku často zaznívá jako argument pro jádro i souvislost s globální změnou klimatu.

Jaderná energetika nemá typ emisí, které by k oteplování přispívaly. Velké plus je, že u všeho, co děláme, je třeba prokázat, že to je bezpečné a je nutné to dělat dobře. Musíme to navíc prokázat nejen v Česku, ale i před řadou mezinárodních orgánů. Musí nám věřit celý svět. Jaderná energetika není bezemisní, ale o svá negativa se umí postarat.

LN V Eurajoki, kde je finské úložiště, mluví o tom, jaké to má pro ně benefity. Pracovní místa, příjmy z daní. Co by to mělo přinést obcím v Česku?

Už teď jim to něco přináší. Obce mají nárok na finanční příspěvky z atomového zákona za každý metr průzkumného území. Při stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry je jednorázový příspěvek a pak budou následovat platby za uložený odpad. Na to je myšleno. Existují samozřejmě i pozitivní externality, na něž obec může dosáhnout.

LN Mohou to být třeba pracovní příležitosti?

Určitě. Je to také zlepšení infrastruktury, protože na místo musíte přivézt materiál. Záleží i na obcích, měly by do procesu vstoupit a samy říct státu, co je pálí. Mnoho dalších příležitostí přináší Finům i informační středisko, návštěvnost dvacet tisíc lidí za rok znamená potřebu restauračních zařízení a následných služeb. Už teď atomový zákon říká, že obec dostává příspěvky, je-li v jejím katastru v provozu úložiště radioaktivních odpadů. Jsou to čtyři miliony ročně. Plus tarifní sazby za metry krychlové uložených odpadů. Takové jsou v Česku nyní tři. A teď teoreticky připravujeme další – hlubinné.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete
Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete

Chcete někomu udělat radost pohledem, který domalujete a vybarvíte s dětmi? Připravili jsme celou sérii, kterou si zdarma stáhnete. Využít ji mohou i účastníci našeho Letního kolotoče.