29. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Kam s jaderným odpadem? Přístup české vlády při výběru lokality vybízí k nedůvěře, líčí starostka Nového Rychnova

Jaderná elektrárna Temelín. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Temelín. | foto: Archiv

OLKILUOTO Dotazují se na radionuklidy. Nebo na bentonit. Otázky se slovy, jež běžný občan jen tak nevyužije, nepokládají odborníci, nýbrž starostové. Aspoň ti, u jejichž obcí v Česku by v budoucnu mohlo stát hlubinné úložiště jaderného odpadu. Je to známka toho, že o úložišti leccos vědí. A že debata o něm trvá už dlouho.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jež má v tuzemsku vše na starosti, uspořádala exkurzi do Finska, kde jsou s hlubinným ukládáním odpadu nejdál. S sebou vzala čtyřicítku starostů či jiných zástupců obcí. Vzhledem k tomu, že starostové nejsou v tomto ohledu nepopsaná kniha, kladli na severu Evropy fundované otázky. Víc než technické provedení je zajímala zkušenost zástupců finské obce Eurajoki, jež je od úložiště vzdálená ani ne půl hodiny jízdy.

„Kolik horniny se při hloubení vytěží?“ ptá se jeden ze starostů. Méně, než když se staví podzemní parkoviště. Čím víc jí je, tím je projekt dražší, odpovídají Finové. Podle toho, co si čeští starostové začnou pošpitávat, to vypadá, že tomu příliš nevěří. A právě to vystihuje propastný rozdíl mezi finským a českým přístupem. Nutno dodat, že určitě není daný jen tím, že by přístup Finů byl více racionální a ten náš více emotivní.

Ve Finsku se debata o finálním řešení otázky, kam s jaderným odpadem, vede už od 70. let. V devadesátých zkoumali stovky míst, až na přelomu tisíciletí vybrali ostrov Olkiluoto, na němž se nachází i jaderná elektrárna. V Česku v úvahu připadá devět lokalit, přičemž v polovině příštího roku z nich zůstanou čtyři, v roce 2022 dvě a „vítěz“ má být vybrán v roce 2025. V témže roce Finové uloží do podzemí svůj první jaderný odpad.

Finská jaderná elektrárna.

Finská jaderná elektrárna.

Informace jsou

„Odnáším si odtud tři věci. První je úroveň komunikace: dokáží komunikovat s každým typem člověka, který má o to zájem. Za druhé – politiku bychom měli řešit, až bude jasné, jaká je technická stránka v jednotlivých lokalitách. A nakonec, překvapila mě míra důvěry v jednotlivé instituce a naopak míra nedůvěry v nevládní organizace. Pokud by se povedlo zvýšit míru důvěry v instituce u nás, určitě by odezněla celá řada problémů,“ míní starosta Nadějkova Arnošt Novák z lokality Magdaléna.

Komunikace je – spolu s bezpečností – pro Finy prioritou. Vyzdvihují to při každé přednášce. Nejen zástupci společnosti Posiva, která má tamní projekt úložiště na starosti, ale i zástupci obce Eurajoki. Komunikace by se dle starostů měla zlepšit i v Česku, byť někteří připouštějí, že možnost dozvědět se podrobnosti o úložišti jednoznačně existuje.

„Když chcete poslouchat či si zjistit informace, jsou k dispozici. U nás však dorazí na setkání dvacítka aktivistů a ti nejsou ochotní komunikovat,“ líčí Iva Reichová, starostka Nového Rychnova z lokality Hrádek. Podobně mluví i starosta obce Světce z lokality Čihadlo Zdeněk Turek. „Potíž je v tom, že ten, komu úložiště nevadí, se zeptá, jak to kde chodí, jak to vypadá. Zatímco ten, komu to vadí, vůbec nepřijde a vykládá o konci světa,“ líčí Turek.

Reichová však dodává, že přístup české vlády i celý proces výběru lokality přímo vybízí k nedůvěře. A není sama. Podobně hovoří i starosta obce Blatno z lokality Čertovka Václav Beneš, starosta Jaroměřic nad Rokytnou z lokality Na Skalním Karel Müller či starosta obce Oslavice z lokality Horka Pavel Janoušek. Starostové zmiňují časté výměny na postu ministra průmyslu, výměny ve vedení SÚRAO, nedostatečnou koncepci. Důvěra dle jejich mínění nepanuje ani ve směru od státu k obcím: ve Finsku měly obce právo veta, v Česku se s ničím takovým nepočítá. „U nás chybí i důvěra v to, že by obce práva veta nevyužily. Je to oprávněné? Není. Obce jsou uvědomělé, vědí, co by to znamenalo,“ říká Müller. Dlužno dodat, že jeho obec, stejně jako třicítka dalších, jsou členy Platformy proti hlubinnému úložišti.

Jaderná úložiště

Krásných 20 milionů eur

Ruku v ruce s vybudováním hlubinného úložiště jdou také peníze. Zástupci Eurajoki mluví dokonce o bohatství. „Mít dvacet milionů eur v obecním rozpočtu jako Finové, to by bylo krásné. Nedá se však říct, že Eurajoki by bylo podobné našemu území. Jejich výhodou je také to, že u nich o tom rozhoduje pouze jedna obec, zatímco u nás je těch obcí mnoho. A čím víc jich je, tím je samozřejmě také víc sporů,“ říká Václav Fux, pověřený obcí Maňovice z lokality Březový potok. Starosta obce Rožná z lokality Kraví hora Libor Pokorný věří, že úložiště s sebou výhody ponese.

„Když máte stabilní zdroj příjmů, dokonce větších příjmů, nastěhují se odborníci, vede to k rozšiřování služeb i k růstu koupěschopnosti obyvatel. Dlouho jsem pracoval ve finančnictví a vím, jak se vyvíjely ceny nemovitostí v přímé návaznosti na těžbu uranové rudy. Vždycky, když měl nastat útlum těžby, ceny klesly,“ líčí Pokorný. Dodává, že spolu se stavbou v zájmu státu musí být vybudována také infrastruktura a všechno, co s tím souvisí. S úložištěm tak dle něj vzroste celková úroveň v oblasti.

„Finsko ukazuje, že je to velká finanční výzva. U nás se ale vše začne až poté, co se schválí nový atomový zákon, takže je předčasné o tom hovořit. Osobně jsem přesvědčený, že to je náš odpad, který je potřeba uklidit, protože všichni chceme svítit a využívat výdobytky moderní společnosti,“ říká starosta obce Temelín z lokality Janoch Josef Váca. Ten má přímou zkušenost s jadernou elektrárnou, protože v ní několik let pracoval.

Do Finska zavítal i koaliční zastupitel obce Dukovany Pavel Blažek. Ta leží jen kousek od lokality Na Skalním. V areálu dukovanské elektrárny se nachází také úložiště, byť určené „jen“ pro nízko a středně aktivní odpad. Blažek tvrdí, že lidé, kteří v lokalitě bydlí dlouhodobě a mají s elektrárnou a vším, co s ní souvisí, zkušenost, projevují k ní kladnější vztah než ti, co to neznají. Komunikace ze strany vedení elektrárny je dle něj dlouhodobě na vysoké úrovni. Zmiňuje však, že záleží i na ochotě lidí se něco dozvědět. I Blažka prý překvapil rozdíl v přístupu a myšlení finských obyvatel a těch českých. Co by těm našim doporučil? „Aby byli více otevření komunikaci a pokusili se dozvědět víc, aby byli schopní vše objektivně posoudit a ne se jen slepě něčemu bránit,“ říká zastupitel.

Každá země to musí řešit

Ředitel SÚRAO Jan Prachař starostům připomněl, že v příštích dnech by jim měl dorazit dopis s prosbou, ať navrhnou svého zástupce do expertního panelu, který má vzniknout ještě letos. V něm by měli zasednout odborníci a zástupci obcí. Panel by měl stanovit kritéria a hodnocení, na základě kterých by se měl zúžit počet lokalit. Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Karlem Havlíčkem (za ANO) chystá zákon, který by měl obce do výběru lokality víc zapojit. Kromě toho by měl stanovit i výši jednorázového příspěvku za to, že se na jejich území provádí od roku 2017 průzkumné práce.

„Radioaktivní odpady nejsou populární téma, ale každá země to bude muset vyřešit sama za sebe, tak jak to ukládají směrnice, mezinárodní právo a přístupy. My to musíme řešit, protože nikdo jiný se o to nepostará,“ řekl starostům Prachař.

Ve Finsku se ze šesti lokalit vybíralo 17 let. Dle tamních zástupců v současnosti není tak dlouhá doba potřeba. Zdejší úložiště může jít v lecčems příkladem a ušetřit ostatním čas, přičemž se severním státem spolupracuje už třetí rok i SÚRAO. Obecně lze říct, že čím dřív, tím líp. „U nás se o tom mluví už pětadvacet let a člověku to jde jedním uchem tam a druhým ven, protože se stejně jen šlape zelí. Nikam se to neposouvá. Myslím, že lidé si pořád myslí, že to nějak dopadne. Ale jaderný odpad nevystřelíme na Mars,“ říká Reichová z Nového Rychnova. Podobně mluví i Novák z Nadějkova. „Trvá to už tak dlouho, že má spousta lidí pocit, že to nikam nevede,“ souhlasí.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky
Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Vícenásobné matky nejsou divné. Jen se rozhodly mít víc dětí, než je běžné

velká rodina - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Průměrný počet narozených dětí na jednu matku v Česku sice vzrostl, pořád je však hluboko pod číslem dvě. My jsme našli...