Míra státního financování stavby je podle Havlíčka závislá na vyhodnocení, jaký dopad bude mít financování ze strany ČEZ. O tom by měl rozhodnout znalecký posudek a také chování investora. „Za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, tak je stát připraven financovat stavbu ze 100 procent,“ uvedl ministr. Stát by v takovém případě mohl mít nižší úrokovou sazbu. Postup ovšem bude závislý i na schválení ze strany EU.
Výstavba jaderných elektráren se v Evropě komplikuje. Bez Dukovan skončíme u ruského plynu, říká expert |
Zástupci zaměstnavatelských svazů a odborů po jednání tripartity uvedli, že žádají vládu, aby pokračovala v přípravách tendru. Zároveň nechtějí redukovat počet uchazečů. Podle nich by to výstavbu prodražilo a následně i zvýšilo ceny energie. Odpoledne bude následovat jednání představitelů vlády a ČEZ s předsedy sněmovních politických stran.
„Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Brzké vyhlášení tendru podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zdůraznil potřebu energetického mixu v zemi a varoval před možnými výpadky energie v budoucnu. Podobně se dnes vyjádřila také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.
Bezpečnostní hrozba ruských firem?
Odbory a zaměstnavatelé zároveň nechtějí, aby vláda v úvodu tendru vylučovala některého z uchazečů o stavbu. „Čím větší počet zájemců, tím nižší bude cena,“ podotkl Hanák. Náklady na stavbu nového jaderného zdroje se podle něj promítnou také do následných cen energie. Případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení dlouhodobě kritizuje část opozice. Podle ní by byly bezpečnostní hrozbou.
Temelín a Dukovany vyrobily loni méně elektřiny než předloni. Pokrývají ale přes třetinu výroby v Česku |
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něho mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni.
V tendru na Dukovany by neměly být firmy z Ruska a Číny, apeluje na vládu Senát |
Možnost, že by stát financoval stavbu zcela, kritizují ekologické organizace. „ČEZ si pro stavbu reaktoru v Dukovanech chystá ve spolupráci s vládou podmínky all inclusive. Stoprocentní výhodná půjčka od vlády, šedesátiletá smlouva o odkupu veškeré elektřiny za zvýhodněnou cenu, a kdyby se přeci jen něco nepovedlo, přeprodej rozběhnutého projektu státu,“ uvedl dnes Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala by tato nová myšlenka zmenšila jeden problém, a to, že ČEZ je ze 30 procent vlastněn minoritními akcionáři s různými názory. „Na druhou stranu případná kompletní výstavba v režii státu by ještě více omezila veřejnou kontrolu nad tak značným rozpočtem,“ uvedl. Dodal, že nadále platí, že se nejprve má diskutovat, zda je nový blok vůbec potřeba.
