Neděle 15. prosince 2019svátek má Radana, Radan 9 °C občasný déšť Předplatné LN
2. listopadu 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Šířit ‚zelené dobro’ není náš úkol, říká viceguvernér ČNB Marek Mora

Proti sektorové dani. Není dobré trestat banky za to, že jsou úspěšné, myslí si... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proti sektorové dani. Není dobré trestat banky za to, že jsou úspěšné, myslí si... | foto:  Michal Sváček, MAFRA

PRAHA Centrální banky jsou vyzývány, aby se zapojily do boje proti změnám klimatu svojí devizovou politikou či aby protežovaly zelená aktiva. Podle viceguvernéra ČNB Marka Mory by toto ale nemělo být jejich úlohou. „Problém je i to, že se neví, co to vlastně ta zelená aktiva jsou,“ říká v rozhovoru s LN.

LN: Je to role komerčních bank, podílet se na financování projektů státu, zvyšovat povědomí o finanční gramotnosti či třeba financovat „zelené“ projekty?
Je třeba říci, že jde o jejich volbu, kdy si jako soukromé subjekty mohou dělat, co chtějí. Tedy pokud u toho neporušují zákon. Domnívám se, že se těmi aktivitami snaží obsáhnout zájmy svých stakeholderů – akcionářů, zaměstnanců, klientů či státu, tedy všech, kteří banku ovlivňují. Myslí si, že pokud vyjdou vstříc všem těmto skupinám, tak si tím nakonec dlouhodobě maximalizují svůj zisk, tam tedy konflikt není.

MAREK MORA (48)

  • Narozen 17. května 1971 ve Strakonicích.
  • Vystudoval VŠE v Praze.
  • Poté absolvoval postgraduální studia ekonomie v Saarbrückenu a Hamburku a učil na univerzitě v Lipsku.
  • V roce 2003 nastoupil na Generálním ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti Evropské komise. Poté byl mimo jiné i poradcem premiéra Jana Fischera.
  • Od roku 2010 působil v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie.
  • Členem bankovní rady České národní banky je od 13. února 2017. Od 1. prosince 2018 by jmenován jejím viceguvernérem.

LN: Lze mluvit o dobrovolnosti?
Nemyslím si, že podléhají politickým tlakům. Ostatně vidíte, že i veřejnost má čím dál více zelené preference. Například je to vidět v Německu. Není vyloučeno, že to dojde i k nám.

LN: Jak se vůbec ČNB staví ke snahám EU přimět bankovní sektor k podpoře udržitelných a zelených investic?
I u centrálních bank vidíme, že řada z nich se začíná zelenému byznysu věnovat. Existuje síť s názvem Network for Greening the Financial System. Byli jsme neformálně vyzváni, aby se k tomu ČNB připojila. Jsme k tomu ale extrémně zdrženliví. Aktivity v této oblasti kolem centrálních bank se týkají dvou věcí. První je snaha porozumět, proč k tomu komerční banky přistupují. 

Tedy, jaká rizika plynou ze změny klimatu, jaký dopad to může mít na finanční stabilitu, co to může znamenat pro dohled či ochranu spotřebitele, pokud se banky do těchto aktivit zapojí. Popřípadě se řeší, co bude znamenat prudké střídání sucha s povodněmi pro měnovou politiku, a to i kvůli dopadu na ceny potravin. Tam tomu samozřejmě rozumím.

LN: A ta druhá věc?
Nelíbí se nám, že jsou centrální banky vyzývány k tomu, aby samy bojovaly proti klimatickým změnám. Za sebe říkám, že centrální banka nemá být nástrojem takového boje. Existují tu tlaky, aby například braly zelená aktiva jako zástavu k měnovým operacím. Nebo se prosazuje, aby byla při nákupech protežována zelená aktiva, například zelené dluhopisy. Také se uvažuje o tom, aby se nakupovaly tzv. zelené investice do devizových rezerv.

Poslední a nejhorší věc je, aby se tento druh aktiv zvýhodňoval v účetnictví a při regulaci komerčních bank. Tedy aby k nim centrální přistupovala měkčeji. Zatím jsme ujišťováni, že to se nestane. Pokud to ale dělají soukromé banky dobrovolně, tak s tím moc dělat nemůžeme a snažíme se být vůči nim neutrální. Další problém je i to, že se neví, co to vlastně ta zelená aktiva jsou.

LN: Je podle vás jádro „zelené“?
Pro někoho určitě ne. Máte ale i jiné příklady. Třeba elektromobilita či solární panely. Také nevíme, jakou ekologickou zátěží bude jednou likvidace fotovoltaických článků či baterií z elektromobilů.

LN: Kam nás to podle vás může zavést?
Může se stát, že kromě snahy o krátkodobou maximalizaci zisku bude dalším cílem maximalizovat i „zelené dobro“. Banky si uvědomují, že klimatická změna je velké politické téma. Možná se snaží předejít tomu, aby je k tomu někdo v budoucnu tlačil třeba uvalením daně či regulatorním předpisem. Pokud by se to dostalo do extrému, tak to může mít dopad na fungování některých ekonomik. Nejde jen o to, že úvěr nemusí dostat firma, která staví například jadernou elektrárnu, ale i firma, která staví uhelnou elektrárnu.

LN: I v Česku?
Vzpomeňte si, kolik máme v Česku významných firem, které se věnují uhlí. Pokud je odstřihneme od financování, tak to může být velký problém. Pokud by se například stalo to, co se teď údajně děje například v Nizozemsku, kde se jako zástava hypotéky berou jen budovy s dvěma či třemi nejvyššími stupni energetické náročnosti, tak by nám tu nejspíš zkolaboval hypoteční trh. Takže pokud by se to dělalo necitlivě, může to být brutální zásah.

LN: Jak si myslíte, že jsou na to připraveny české banky? Některé už následují příklady svých matek a některé projekty, třeba uhlí či jádro, nefinancují.
Je pravda, že u většiny dceřiných společností, protože naše banky jsou v drtivé většině v rukou zahraničních vlastníků, jde tlak primárně přes mateřské banky. Důvodem je to, že ty většinou působí v zemích, kde je na to tlak politiků větší. Ostatně nám to potvrzují i sami bankéři.

LN: V Česku se stále objevují úvahy o sektorové dani. Není to nebezpečné, když se nevyhnutelně blíží zpomalení ekonomiky?
V České republice je fiskální politika spíše procyklická. Vláda, když se blíží krize, zvyšuje příjmy a snižuje výdaje. Mělo by to být ale naopak. S blížící se krizí by měla snižovat příjmy a zvyšovat výdaje, popřípadě nedělat nic a nechat působit tzv. vestavěné stabilizátory. V Česku je problém ten, že ministerstvo financí v krizových okamžicích obvykle začíná šetřit. Vybírá více daní, méně utrácí a tím krizi prohlubuje.

LN: Děje se to i dnes?
Zatím to nevidím. Myslím si ale, že k tomu máme historické sklony, a to i jako občané. Stejně to ale mimochodem funguje i v Německu. V anglosaském světě je to jinak a spíše dokážou krizi vyhladit.

LN: Čím je to u nás a v Německu dáno?
Mentalitou. Například v němčině se pro slova dluh a vina používá stejný výraz: die Schuld. Ve chvíli, kdy jste dlužníkem, tak je to špatné. Jde o morální vinu a je tedy dobré nedlužit. Zadlužovat se, když vyděláváte, je pro Němce nepřípustné.

LN: Zpět k sektorovým daním...
Nevím o žádné teorii, která by zvláštní sektorové daně ospravedlňovala. Snad s výjimkou sektorů, z jejichž činnosti plynou výrazné negativní vlivy. Vlna sektorových daní postihla bankovní sektor po roce 2008, protože v důsledku chování bank vznikly velké společenské náklady. V Česku se nic takového ale nestalo. Doufám tedy, že k ničemu takovému nedojde. Trestat banky za to, že jsou úspěšné, není dobře.

LN: Proč ČNB kromě regulace sektoru více „nebrání“ banky před politickými útoky?
My jsme nepolitický odborný orgán. Jako takový si nemůžeme dovolit bojovat politicky s parlamentem, který má svou legitimitu od voličů. Politici vyjadřují vůli lidu. Jediné, co můžeme dělat, je říkat pro a proti u jednotlivých nápadů. Stejně jako ČNB nemá být nástrojem boje s klimatickou změnou, tak nemá být ani nástrojem politického boje.

LN: Největší banky hodlají investovat přes Národní rozvojový fond do projektů veřejného zájmu. V jaké fázi je schvalovací proces udělení licence fondu?
Zatím jsme žádnou žádost neobdrželi. I kdyby ale ano, tak se ke správnímu procesu nevyjadřujeme, ani k tomu, v jaké fázi se nachází. Pokud ji obdržíme, tak její vyřízení může trvat až rok.

LN: Vnímáte tento fond nějak specificky?
Nechci se k tomu vyjadřovat, protože to bude předmětem našeho licenčního řízení a nelze vyloučit, že o něm budu v druhé instanci spolurozhodovat i já. Přijde mi ale trochu zvláštní, že se tu mluví o nedostatku a potřebě finančních prostředků, zvláště potom, co nám bude omezeno financování peněz z EU. Nemám pocit, že bychom tu měli nedostatek financí. To, co nám chybí, jsou dobré projekty. A nevím, jestli nový finanční nástroj, jako je tento fond, takové projekty zajistí. Pokud má jít o fond s licencí, tak musí plnit pravidla jako ostatní. Nesmí poškozovat zájmy vkladatelů bank z hlediska návratnosti jejich vkladů a ohrožovat bezpečnost a stabilitu banky.

LN: Zatímco banky sektorové dani uniknou, technické rezervy pojišťoven se zdanění podle všeho nevyhnou. Není postup proti pojišťovnám lehkým hazardem, zejména proto, že jde o peníze klientů třeba na stáří?
Ano, takto to vidíme a napsali jsme to i do stanoviska k navrhovanému zákonu. My někomu předepisujeme vytváření rezerv a teď přijde někdo, kdo jim to zdaní, aby v příštím a přespříštím roce dosáhl vyšších daňových příjmů. To se nám pochopitelně nelíbí. Fakticky jde o jednorázové sektorové zdanění. Zase ale musíme respektovat, že jde o politickou vůli. My jsme k tomu svůj názor řekli. Když to řeknu přímo, tak „vyšší bere“ a zabránit tomu nemůžeme.

LN: Jak velké bubliny na českém trhu, zejména realitním, vidí ČNB?
Stále tu vidíme nadhodnocení nemovitostí asi o 15 procent. Každopádně to sledujeme a jde z našeho pohledu o klíčovou věc. Přijali jsme opatření, která zafungovala. Na druhou stranu u nemovitostí je hlavní problém na straně nabídky. S tím ČNB nemá společného nic.

LN: Stále chcete získat ze zákona možnost regulovat parametry žadatelů o hypotéky. Vaše doporučení zabrala a trh se propadl skoro o 20 procent.
Nemyslíme si, že to bylo o 20 procent. Bylo tam nějaké předzásobení předtím, než se v říjnu opatření zavedlo. My se domníváme, že došlo k poklesu asi o deset procent po očištění extrémů. Cílem bylo vyřadit nejvíce rizikové skupiny žadatelů a to se povedlo. I přesto si myslíme, že je dobré trvat na zákonných pravomocích. V Česku máme licencované komerční a hypoteční banky. Může se ale do budoucna stát, že hypoteční úvěry začnou poskytovat například nebankovní instituce či se budou hypotéky půjčovat přes pobočky zahraničních bank či jinak přeshraničně, a na takové poskytovatele my bychom v případě, že by šlo jen o doporučení, neměli žádnou páku. My tím vlastně také chráníme naše etablované banky a rovnost podmínek na trhu.

LN: Jeden z ústupků, aby novela zákona o ČNB prošla, je to, že mladí lidé dostanou snáze hypotéku, respektive že by limit LTV (výše úvěru k hodnotě nemovitosti) byl o deset procentních bodů vyšší než u jiných žadatelů. Lze tedy říci, že se budou moci opět poskytovat stoprocentní hypotéky?
To nelze vyloučit, ale dle mého názoru jde spíše o dalekou budoucnost. I kdyby se to přičítalo jen k 80procentnímu limitu, tak jde o významné zlepšení proti dnešku.

LN: Jak se v následujících měsících budou vyvíjet úrokové sazby ČNB?
V prognóze předpokládáme stabilitu. Vede se debata, jestli bychom neměli udělat ještě jedno zvýšení. Všichni jsme to dilema v nějaké míře měli. Já jsem dokonce v září hlasoval pro zvýšení.

LN: A teď byste hlasoval jak?
Dnes bych pravděpodobně hlasoval pro stabilitu.

LN: Zvedáte sazby, ale úroky u úvěrů klesají. Zároveň se banky zdráhají zvýšit úročení na spořicích a dalších účtech. Proč?
Hypotéky, respektive dlouhodobé peníze jsou ovlivněny méně naší měnovou politikou a více celosvětovým vývojem. Ten v současnosti směřuje ke snižování sazeb, takže na to reaguje i trh. To my naší politikou nemůžeme tolik ovlivnit. U vkladů dochází k tomu, že banky začínají být agresivnější v nabídce výnosnějšího zhodnocení. Je pravda, že u běžného účtu nedostanete skoro nic. 

U termínovaných spořicích účtů je to lepší. Dokonce tu vidíte i jednorázové nabídky, které se blíží naší reposazbě a některé jsou i mírně nad ní. Potíž je v tom, že banky mají nadbytek peněz a nepotřebují přitahovat další zdroje a klienty. Druhým důvodem je pohodlnost českého klienta, který se nepídí po tom, kde dostane více.

LN: Měly by se banky o zisky v podobě vyššího zhodnocení vkladů u ČNB podělit s klienty?
Rozhodně nechci na banky nějak morálně apelovat. Určitě ale prostor pro zvýšení sazeb na vkladech mají.

Premium

Až patnáct procent mladých žen trápí záhadná nemoc. Lékaři si s ní nevědí rady

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Syndrom PCOS výrazně komplikuje početí. Problémy s ním trápí stále více Čechů. Některé rodiny pořízení potomka příliš...

Premium

Osudové jídlo: genetická odolnost je důležitější než trendy ve stravování

MUDr. Josef Jonáš je lékař působící v některých oblastech alternativní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bílé jedy, maso a pšenice. Potraviny, které jsou součástí našeho běžného jídelníčku, procházejí revolucí. Během...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Sexting | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...