Uhelná komise na začátku prosince doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Využívání uhlí pro výrobu elektřiny kritizují ekologové.
V mrazivých a bezvětrných dnech, jaké jsou nyní, jedou podle Duška všechny elektrárny, které Sev.en Energy vlastní a které nejsou v odstávce, často na plný výkon. „Elektrárna Počerady měla nejvíce napilno v listopadu, kdy využila 78 procent své výkonové kapacity a vyrobila 564 gigawatthodin (GWh) elektřiny,“ uvedl Dušek.
  |
Elektrárna Chvaletice, která je dalším uhelným zdrojem skupiny, podle něj během prosince dosáhla ve výrobě jedné z nejvyšších denních hodnot a od Nového roku jede kromě nočních hodin téměř výhradně na maximum. „Teplárna Kladno pak jela v prosinci na všechny tři bloky a vyrobila 176 GWh elektřiny, a to v režimu podpůrných služeb, při němž stabilizuje soustavu v denních špičkách,“ řekl Dušek.
Spalování uhlí v elektrárnách kritizují ekologové. Tento čtvrtek uvedli, že žádost o výjimku ohledně emisí rtuti pro elektrárnu Počerady je v rozporu se zákonem. Není podle nich jasné, zda by elektrárna začala v budoucnu limity plnit, provozovatel také podle nich tají část podkladů. Elektrárna by díky výjimce mohla vypouštět čtyřnásobné množství rtuti proti limitům na ochranu zdraví. Organizace Arnika loni uvedla, že Počerady byly předloni po elektrárně Chvaletice druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti.
Z dat ČEPS, na které Sev.en odkazuje, vyplývá, že tento čtvrtek činil podíl parních, tj. uhelných zdrojů na výrobě elektřiny v Česku 50,23 procenta. Následovaly jaderné elektrárny s 32,21 procenta a plynové a paroplynové elektrárny s 10,71 procenta. Například na fotovoltaické elektrárny připadalo 0,08 procenta. V jaderné elektrárně Dukovany je nyní odstaven jeden ze čtyř bloků elektrárny, v temelínské jaderné elektrárně vyrábí oba bloky.
V letních měsících se rozvrstvení mění, vyplývá dále z dat. Například loni 10. července, když venkovní teploty v ČR překračovaly tropických 30 stupňů Celsia, pokrývaly největší část výroby jaderné elektrárny s 40,82 procenta, následovaly parní, tj. uhelné elektrárny s 30,40 procenta a plynové a paroplynové elektrárny s 14,07 procenta. Významný podíl měly i fotovoltaické elektrárny, na které připadalo 6,26 procenta.
Hnědouhelná elektrárna Počerady u Volevčic na Mostecku.
„V zimním období je v Česku spotřeba o 30 až 40 procent vyšší než v létě a v provozu je většina elektráren. Máme v těchto dnech v provozu také téměř všechny bloky v uhelných elektrárnách. Zatím se bez uhelných elektráren neobejdeme, ale jejich podíl postupně klesá a bude tak tomu i do budoucna. Za poslední rok jsme odstavili 1000 megawattů v uhelných elektrárnách,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Analytik Sev.en Energy Pavel Farkač na konci prosince ČTK řekl, že výroba elektřiny a tepla z uhlí může v Česku kvůli situaci na trhu skončit ještě před rokem 2038, který doporučila Uhelná komise. Představa, že uhlí lze opustit z roku na rok, je ale podle něj vzdálená realitě. Za chybu označil, že ČR stále nemá jasno, čím uhelné zdroje nahradí.
Farkač dodal, že budoucí energetický mix ČR by měl být postaven na jaderné energetice, a to až z poloviny. Druhým nejvýznamnějším zdrojem podle něj do budoucna budou obnovitelné zdroje. Uvedl, že je představitelné, že kolem roku 2040 budou pokrývat až 30 procent tuzemské výroby elektřiny. „Otázkou zůstává, čím pokrývat zbývající část, to znamená mimo jiné období, kdy obnovitelné zdroje nejsou schopny elektřinu vyrábět. Z mého pohledu i pohledu skupiny Sev.en to musí být uhlí, nebo plyn,“ dodal tehdy.
