Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Za objevem ropy v Československu stálo okopávání zahrádky

Těžba ropy (ilustrační foto).

Těžba ropy (ilustrační foto). foto: Shutterstock

PRAHA - Byl to prý podivín, ale postarat se o sebe uměl jako málokdo. A byl také nadšeným vynálezcem. Zemědělec Ján Medlen ze slovenského městečka Gbely si někdy kolem roku 1910 začal kultivovat pozemek kolem svého domu a při práci náhodou narazil na plyn.
  6:00

Nález vzácné suroviny důmyslně využil ve svůj prospěch - plynem začal vytápět svůj dům. O pár let později ale nahromaděný plyn explodoval. Následné odborné průzkumy nejprve potvrdily ložiska plynu a další vrty přinesly překvapivý výsledek. Před 100 lety, 10. ledna 1914, bylo objeveno v Gbelích díky Medlenovi první ložisko ropy na území Československa.

Kapka v celkové spořebě

Barely ropy - ilustrační foto

Česká ropa je vysoce kvalitní, její roční těžba však pokrývá pouze dvě až tři procenta tuzemské spotřeby. V roce 2011 celková těžba ropy v ČR činila 163 tisíc tun, když ještě v roce 2007 to bylo 240 tisíc tun. Dovoz ropy činil v roce 2011 téměř sedm milionů tun.

Ján Medlen (1870-1944) vzbuzoval pozornost svých sousedů různými vynálezy již před výbuchem plynu, který mu zcela zničil hospodářství. Pokoušel se například o sestrojení perpetum mobile a asi nejvíce šokoval své sousedy tím, že prodal zděděné pozemky v Gbelích a vyměnil je za močálovitou půdu za obcí.

Při budování meliorační strouhy následně nalezl plyn, který shromažďoval v sběrné šachtě a jednoduchým potrubím z cihel ho vedl do svého domu. Jednoduché zařízení se sice snažil utěsnit a zajistil také odvětrávání, výbuchu nahromaděného plynu přesto nezabránil.

Díky této nehodě byl ve Gbelích nedaleko místa výbuchu zahájen průzkumný vrt. V hloubce přibližně 145 metrů bylo nejprve navrtáno ložisko plynu a následné vrty v hloubce kolem 160 metrů narazily na ložisko lehké ropy, což byl první objev ropy na území takzvané vídeňské pánve.

Tradice těžby ropy na území bývalého Československa sahá až do poloviny 19. století, kdy se na severozápadním Slovensku ropa na několika místech dobývala z ručně kopaných, několik metrů hlubokých jam a ve své surové podobě sloužila například lékárníkům nebo řemeslníkům, kteří ropu používali jako mazadlo a impregnační prostředek na kůže. Průmyslovou těžbu na území Československa zahájil až objev ropy v Gbelích.

První moravský vrt už v roce 1899

Podle specializovaného serveru petroleum.cz počátek ropného průmyslu v Čechách a na Moravě sahá do roku 1899, kdy vznikl první historicky doložený vrt v Bohuslavicích, které jsou dnes součástí Kyjova. Vrt realizoval majitel cukrovaru ve Starém Městě Julius May, těžba ale záhy zanikla.

První komerční ložisko ropy potom bylo objeveno v roce 1919 v prostoru vysušeného rybníku Nesyt a v této první těžební lokalitě těžba trvala až do 60. let minulého století. Následně byla zaregistrována těžba ropy Moravskou těžební společností.

Ropa pro wehrmacht

Během druhé světové války se oblast stala strategicky významnou pro nacistické Německo a po válce byly všechny ropné rafinerie a vrty znárodněny a vznikly Československé naftové závody (ČNZ) se sídlem v Hodoníně. Po vzniku federace v roce 1969 se podnik rozdělil na Moravské naftové doly a Slovenské naftové doly.

V současnosti se hlavní ložiska ropy v ČR nacházejí na jihu Moravy ve vídeňské pánvi a v oblasti karpatské předhlubně, která zasahuje i na sever Moravy, kde se také nacházejí ložiska ropy. Těžbě ropy se podle údajů České geologické služby ke konci roku 2011 věnovaly tři společnosti.

Ropný magnát Karel Komárek

Největší těžařskou společností ropy a zemního plynu v Česku je MND (dříve Moravské naftové doly), která vznikla privatizací ropného a plynárenského průmyslu v 90. letech a která patří do finanční a investiční skupiny miliardáře Karla Komárka KKCG. K dalším těžařům patří společnost Lama, původně Česká naftařská společnost, a ostravská Unigeo.

Autoři: ,