V Česku se v letošním prvním pololetí vyrobilo 36,1 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně jde o pokles o 5,6 procenta. Největší množství elektrické energie vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, dohromady 81 procent.
Výroba z obou těchto zdrojů ale proti loňskému pololetí klesla v případě jádra o 10,8 procent a u parních elektráren to bylo 4,6 procent. Méně energie vyrobily také elektrárny paroplynové, u kterých byl pokles o 17 procent a produkce vodních elektráren klesla o 2,8 procent. Vyplývá to ze čtvrtletních zpráv o provozu soustav, které zpracovává Energetický regulační úřad.
Naopak vzrostla produkce elektřiny z větrných elektráren a to o více než devět procent, v případě přečerpávacích elektráren byl nárůst o 14,7 procent. Největší růst produkce zaznamenaly fotovoltaické elektrárny a to o 28,4 procent.
„Z našich statistik je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kilowatt, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny, přes 584 gigawatthodin,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Za zmínku stojí i skutečnost, že celkový výkon fotovoltaických elektráren meziročně narostl o 23,6 procent až na červnových 3,6 GW, z toho třetinu (1,2 GW) zaujímají právě nejmenší fotovoltaiky.
Čistá (netto) spotřeba elektřiny se v Česku meziročně opět snížila, a to o 2,3 procenta. Klesala ve všech měsících s výjimkou ledna. Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba klesla rovněž o 2,3 procent. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny, velkoodběratelé na vysokém napětí o jedno procento méně.
Roli hrálo počasí
Ještě výrazněji klesala v prvním pololetí spotřeba plynu. Celkově ho Češi spotřebovali 3,5 miliard kubických metrů (38,3 TWh), to značí meziroční pokles o 7,9 procent. Významnou roli hrálo teplejší počasí, po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pokles činí necelé jedno procento.
„Teplé počasí bylo samozřejmě důležitým faktorem jak v případě meziročního poklesu spotřeby elektřiny, tak plynu. Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ vysvětluje Trávníček.
Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním letošním pololetí u domácností, a to o více než dvanáct procent. Následují kategorie podnikatelů se středním odběrem, u nichž byl pokles více než 11 procent, u maloodběru to bylo o 10,8 procent méně a u velkoodběru to bylo téměř o pět procent méně.
Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo 3,1 miliard kubických metrů (34,2 TWh) a odteklo z ní 38,7 mil. m3 (421,4 GWh). V obou případech jde o meziroční pokles, a to o 27 procent, na vývozu dokonce o 94 procent, což demonstruje změnu evropských toků plynu po zahájení ruské agrese. Zásobníky plynu byly na konci června naplněny z více než 77 procent. Stav provozních zásob činil 2,7 miliard kubických metrů (29,5 TWh).
Naplněnost zásobníků |
