„Chceme řešit sociální dopady cen elektřiny a plynu,“ řekl při příchodu na jednání šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel. Energie prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Možnost společně pořizovat plyn by se měla týkat také Ukrajiny či zemí západního Balkánu, jejichž energetickou situaci má zlepšit. Vedle řady dalších unijních zemí ideu podporovalo i Česko, které si od ní slibuje zlevnění ceny dováženého plynu.
Většina zemí naproti tomu odmítá návrh zastropovat ceny elektřiny, který prosazuje především španělský premiér Pedro Sánchez. Jako neprůchozí se podle zmíněného zdroje ukázaly být i návrhy některých západoevropských či skandinávských zemí, aby EU v zájmu snížení cen a zvýšení energetické bezpečnosti urychlila přechod k ekologickým zdrojům.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) by v optimálním případě vznikl soubor společných opatření, z nichž by si jednotlivé státy mohly vybírat to, co je pro ně výhodné. „Já nevěřím v regulaci trhu a v to, že by k tomu byli nuceni všichni, to by nebylo dlouhodobě výhodné,“ uvedl Fiala.
Diplomaté nevylučují, že diskuse může pokračovat ještě dlouho. Nevylučovali ani to, že summit skončí bez společných závěrů k energetice. Podobě dopadla v prosinci předchozí také vrcholná schůzka věnovaná zdražování energií.
