Podle komisaře je to snaha o vyrovnání obchodní bilance prostřednictvím zvýšeného dovozu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) a zemědělských produktů.
Šefčovič potvrdil, že mezi EU a USA proběhlo několik kol jednání, osobních i telefonických, v nichž strany dosáhly „jistého pokroku“. Komisař zároveň upozornil, že EU odmítá akceptovat desetiprocentní cla jako nový výchozí standard pro další vyjednávání. Sazbu zavedl Trump začátkem dubna jako minimální celní zatížení téměř všech dovozů.
„Jestliže to, co považujeme za problém v deficitu, je 50 miliard eur, věřím, že tento problém můžeme skutečně (...) velmi rychle vyřešit prostřednictvím nákupu LNG a některých zemědělských produktů, jako jsou sójové boby,“ řekl Šefčovič. Právě 50 miliard činí podle EK schodek americké obchodní bilance s EU, pokud se započítají i služby, v nichž mají převahu americké firmy.
„Velmi důležité je, že si myslím, že si navzájem trochu lépe rozumíme - jaká je jejich pozice, z čeho vycházejí. A myslím, že oni zase o něco lépe rozumí nám,“ dodal.
Upozornil však, že bude „velmi obtížné“ dosáhnout dohody, která by byla „jednoznačně dobrá a přijatelná pro naše členské státy a náš Evropský parlament“.
Trump s výjimkou Číny krátce po oznámení takzvaných recipročních cel na 90 dní s okamžitou platností snížil většině zemí celní sazbu na deset procent. V případě EU měla takzvaná reciproční sazba činit 20 procent.
Trump řekl, že jejich účinnost pozastavil, aby vytvořil prostor k jednání o clech s ostatními zeměmi. Šefčovič FT řekl, že celková výše plánovaných cel je podle EU „nespravedlivá a neakceptovatelná“.
EU rovněž o 90 dní odložila protiopatření proti americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.
