Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně. Z fondu budou rovněž vyloučeny všechny vyspělé zbraňové systémy, u nichž dodávající země může omezit či znemožnit jejich nasazení.
To by podle FT například vyloučilo systém protivzdušné obrany Patriot a další americké zbraňové systémy, u nichž Washington klade omezení ohledně toho, kde mohou být použity.
Tento přístup k vyzbrojování v EU je vítězstvím Francie a dalších zemí, které žádaly nákupy především těch zbraní, které se vyrábějí v Evropě. Děje se tak rovněž v kontextu obav o dlouhodobou spolehlivost USA jako vojenského spojence Evropy a dodavatele zbraní, které svými kroky po nástupu do Bílého domu podnítil americký prezident Donald Trump.
Podle návrhu, který musí schválit většina států EU, by nejméně 65 procent nákladů na nákup zbraní muselo být vynaloženo v EU, Norsku či na Ukrajině. Zbytek by mohl pocházet ze třetích zemí, které s EU podepsaly bezpečnostní pakt.
