Během pátku se společná evropská měna propadla pod 1,04 amerického dolaru. Za oslabením eura stála především čerstvě zveřejněná data z průzkumů mezi evropskými manažery, která naznačují, že výkon průmyslu i služeb firem v eurozóně v listopadu dál klesal, píše britský portál The Guardian.
Výrazné oslabení potkalo euro už po amerických volbách počátkem listopadu. Konkrétně 5. listopadu se jedno na trzích prodávalo za 1,09 amerického dolaru. K tomu se navíc dlouhodobě přidávají i další negativní faktory, a to včetně hospodářské stagnace Německa.
Snížení sazeb ECB jako jeden z faktorů
Problémy má i Francie, která pro následující čtvrtletí očekává nižší tempo hospodářské aktivity, než jaké předpovídali analytici ještě před pár měsíci. I proto se trhy domnívají, že Evropská centrální banka v blízké době přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. V současné době drží ECB depozitní sazbu na úrovni 3,25 procenta. Ekonomové čekají, že redukce nastane už během prosince, a to o čtvrt či půl procentního bodu.
Britský The Guardian ale píše, že euro by vůči dolaru mohlo v dalších týdnech oslabit ještě zřetelněji. Záležet bude hlavně na konkrétních ekonomických plánech amerického prezidenta Trumpa, a to zejména ve vztahu ke své celní politice.
Trump totiž slíbil uvalení cla ve výši 25 procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady. K tomu navíc ale uvažuje i o clech, které by se týkala všech ostatních států světa, včetně zemí eurozóny v rozpětí od deseti do dvaceti procent. Jejich dopadem by bylo mimo jiné i další znatelné snížení konkurenceschopnosti evropského vývozu do USA.
Analytik Deutsche Bank George Saravelos navíc spočítal, že důsledky Trumpovy politiky jsou na trhu promítnuty zatím jen ze zhruba 30 procent. To by se mohlo týkat právě i společné evropské měny. „Trhy ještě plně neocenily rizika spojená s Trumpovou politikou,“ říká.
Vyšší sazby FED jako další faktor
Pokud se Trump opravdu rozhodne cla zavést, dá se v USA očekávat zvýšení cenové hladiny. To by následně donutilo americkou centrální banku k tomu, aby stále udržovala vyšší úrokové sazby, což by rovněž mohlo euro citelně ovlivnit.
V USA ale začínají panovat i náznaky, že americká cla v praxi by nemusela být tak tvrdá, jak se momentálně zdá. Naději přinesla nominace Scotta Bessenta na pozici amerického ministra financí. Ten je totiž jako zkušený bývalý manažer hedgeového fondu dlouhodobě známý svým opatrným přístupem ke clům, z čehož by mohlo profitovat právě i euro. „Jeho jmenování může trhy částečně uklidnit,“ komentuje současnou situaci analytik Tony Sycamore.
Většina odborných prognóz ale hovoří o tom, že jedno euro se bude za jeden americký dolar obchodovat už v průběhu příštího roku, pokud se obavy z Trumpovy celní politiky opravdu vyplní, uzavírá The Guardian.
