Tyto předběžné bleskové odhady vývoje hrubého domácího produktu vycházejí ze zdrojů dat, které jsou neúplné a mohou se ještě dál zpřesňovat.
Ze zemí, za které už jsou údaje dostupné, dosáhlo nejvyššího růstu Irsko, kde hrubý domácí produkt mezičtvrtletně vzrostl o 3,9 procenta. Zotavil se tak ze sedmiprocentního poklesu v prvním čtvrtletí. Následuje Litva, kde ekonomika vykázala růst o 1,7 procenta, a Švédsko, kde růst činil 1,4 procenta. Naopak nejhůře si vedly Rakousko a Belgie, kde ekonomika stagnovala, a Itálie, Francie a Německo, kde se HDP zvýšil shodně o 0,2 procenta.
„Relativně solidní růst tak zatím potvrzuje odolnost evropských ekonomik v prostředí zvýšených geopolitických rizik a cen energií. Výrazně se zlepšil i indikátor důvěry v ekonomiku. K tomu přispěla lepší nálada v průmyslu i ve službách. Lepší evropská data mohou zmírnit obavy ohledně hospodářského růstu, a tím posílit sázky na zvýšení sazeb ECB,“ uvedl analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent. Zůstala tak na stejné hodnotě jako v květnu i jako před rokem, doplnil Eurostat.
Česká ekonomika zaznamenala mezičtvrtletní růst o 0,4 procenta, meziroční pak o dvě.
