Dotázaní ekonomové v průzkumu pro agenturu Bloomberg uvedli, že pravděpodobnost poklesu hrubého domácího produktu minimálně ve dvou čtvrtletích v příštích dvanácti měsících je asi osmdesátiprocentní. Ještě před pár týdny bylo toto riziko asi o dvacet procentních bodů nižší. Hrubý domácí produkt v Německu začne pravděpodobně klesat už během tohoto čtvrtletí.
Domácnosti a podniky v Evropě se připravují na možné energetické příděly poté, co Rusko přiškrtilo dodávky plynu do regionu. Dopady tohoto kroku na Evropu však mohou být dalekosáhlé, neboť už nyní se evropské státy potýkají třeba s rekordně vysokou mírou inflace.
Průzkumy mezi evropskými podniky také signalizují, že hospodářská aktivita od července postupně klesá a ani v nejbližší době se zlepšení nečeká. Analytici Evropské centrální banky na druhé straně pokles hrubého domácího produktu eurozóny v poslední prognóze vyloučili. Počítají s tím, že ekonomika států, které platí eurem, bude jen stagnovat.
Inflace v eurozóně se podle dosavadních odhadů v příštích třech měsících vyšplhá až na 9,6 procenta. To je asi pětinásobně vyšší úroveň, než o jakou se dlouhodobě snaží Evropská centrální banka. Ke dvěma procentům se má inflace vrátit až v roce 2024.
Pokles hospodářské aktivity může souviset i s postupným navyšováním úrokových sazeb. Evropská centrální banka totiž v posledních týdnech začala reagovat na stále rostoucí míru inflace. Ekonomové ale zároveň v blízké budoucnosti čekají i jejich další navyšování.
Více než polovina dotázaných odborníků pro agenturu Bloomberg uvedla, že úrokové míry ECB navýší o dalších 75 bazických bodů, a to už začátkem října.
