Slováci mají na rozdíl od Česka euro, mnohem hůře je ale postihne robotizace
Češi vyváží na Slovensko a Slováci naopak do Česka. Provázanost obou států včetně ekonomické oblasti je velmi úzká. Spolupracují spolu jednotlivé firmy a také státní instituce podporující export obou zemí, nicméně zásadním rozdílem je euro. I o tom se hovořilo na konferenci Made in Czechoslovakia o českém a slovenském exportu pořádané mediální skupinou MAFRA v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
Už v roce 2009 Slováci předběhli Česko v přijetí eura, zatímco česká vlády o přijetí eura jen diskutují a roky termín jeho přijetí odkládají. Na Slovensku se už přitom o významu eura nemluví, zda to bylo správně nebo ne. Současný český premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně o euro v Česku nechce slyšet. Někteří podnikatelé by ale přijetí eura naopak uvítali s nadšením.
„Mně velmi vadí, že Česká republika nemá euro. Když totiž vidím, kolik se tím, že máme korunu, jen u nás zabývá lidí, kolik spotřebujeme energie a kolik za to zaplatíme poplatků, tak bych to vše mohl vložit do něčeho jiného,“ postěžoval si na konferenci ředitel firmy Kovosvit Libor Kuchař. Právě jeho firma je totiž velmi orientována na česko-slovenský trh a spolupráci se slovenskými firmami.
Podle státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti známé pod zkratkou EGAP, která pojišťuje velké investice českých firem v zahraničí a která také spolupracuje s podobnou institucí na Slovensku, ale rozdílné měny nevadí.
„Češi například dostali už v roce 2011 velkou zakázku za 750 milionů eur na rekonstrukci 900 kilometrů dlouhé železnice z Ázerbajdžánu do Turecka. Primárně se na něm podílí české firmy, ale i ty slovenské. Logicky jsme se sami podívali k našim sousedům a hledali slovenské subdodávky u slovenské partnerů, čímž jsme i snížili riziko, které bychom jinak sami nesli,“ uvedl Jan Procházka. generální ředitel EGAP.
Andrej Babiš také v pondělí na veletrhu k euru zmínil, že případný kurzový přepočet využitím slovenského modelu z české koruny na euro by odpovídal dvaceti korunám za jedno euro, což je podle něj pro české firmy nevýhodné. Podle ekonoma Michala Skořepy to tak skutečně může být, ale data na to nemá. „Sice by to nebylo smrtící, ale pro mnoho firem by to přesto byl tvrdý náraz,“ řekl.
Slováci ale i přes přijetí eura nemají do budoucna dobré vyhlídky, zejména s ohledem na robotizaci a automatizaci průmyslu. Slovensko je podle Skořepy na tom velmi špatně v počtu míst, které kvůli využití strojů zaniknou.
„Česko se drží poblíž průměru zemí OECD (Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Slováci jsou na tom ale mnohem hůř. Přes 60 procent jejich pracovních míst má minimálně padesátiprocentní pravděpodobnost, že zmizí,“ prohlásil. Větší problém než v Česku je na Slovensku také mezi jednotlivými regiony, mezi nimiž jsou velké rozdíly. „V tomto má slovenská ekonomika nevyrovnanou strukturu,“ doplnil Skořepa.
Marek Osouch, redaktor MF DNES Brno
