„Aby byl kraj lepší místo pro život záleží na nás všech. Obyvatelích, organizacích i politicích,“ poznamenala hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová. Sama pak definovala čtyři oblasti, které si v regionu zaslouží pozornost.
Zlepšuje se podle ní například míra nezaměstnanosti nebo vývoj průměrné měsíční mzdy. Přesto ale region stále zaostává za republikovým průměrem. „Jsme také nejmenším krajem v republice s ohledem na počet obyvatel, zhruba 296 tisíc. Navíc obyvatelé stárnou,“ poznamenala.
  |
Samostatnou kapitolou je také struktura vzdělanosti. V regionu žije nejméně vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nejvíce lidí se základním vzděláním.
Kraj se proto snaží podpořit mladé lidi, zlepšit možnosti vzdělávání, usnadnit život seniorům, přitáhnout nové zaměstnavatele. V letošním roce například sportovci získají dotace ve výši 38 milionů korun na svou činnost, dalších deset pak půjde do sportovních zařízení. „Velkou akcí pak bude dětská zimní olympiáda, která se bude konat po celém kraji. Očekáváme dva tisíce malých sportovců a trenérů. Navíc počítáme, že přijedou i jejich fanoušci,“ poznamenala hejtmanka.
Dlouhodobě vedení kraje podporuje i seniory, ať už zřízením seniorpasů, dotacemi pro seniorexpresy či dalšími akcemi. Už na 13. června jsou naplánované sportovní hry seniorů. Samotné město Karlovy Vary zase zřídilo Senior Point, na kterém magistrátní úředníci pomáhají lidem s vyřizováním jejich problémů.
V Karlovarském kraji se sešli zástupci státní správy, starostové či podnikatelé. Společně mohli diskutovat o tom, co by Karlovarskému kraji prospělo.
„Karlovarský kraj jako jeden z mála v republice podporuje paliativní péči,“ pochválila regionální péči o seniory Pavla Andrejkivová z agentury Ladara, která o seniory a nejen o ně dlouhodobě pečuje. Mafra events využila pro navázání kontaktů se starosty menších měst a obcí.
Životnímu prostředí má pomoci 3. vlna kotlíkových dotací podpořená navíc možností bezúročné půjčky. V kraji se takto bude moci rozdělit 70 milionů korun.
„Musíme také zabrat v oblasti školství, vědy a výzkumu,“ zdůraznila hejtmanka Mračková Vildumetzová. Zvýšit se má kvalita středních škol. Těch veřejných je v regionu třiadvacet. „Na ty nekvalitní, a to včetně těch soukromých musíme vyvíjet tlak na zlepšení,“ dodala. A začít se podle ní má už na základních školách. Jinak zůstane situace alarmující. To ostatně potvrdila i ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary Markéta Šlechtová.
„Trojnásobně vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit. To je pro školství časovaná bomba. Je s tím spojená například špatná docházka. Navíc stále více dětí končí se svým vzděláním po základní škole,“ uvedla Šlechtová. Naposledy to bylo 260 dětí, rok předtím pak 235.
Problémů je ale podle ní více. Od malé odborné kvalifikovanosti učitelů, přes vysoké počty gymnazistů až po převis nabídky míst na středních školách nad počty uchazečů o přijetí nebo vysokou absenci.
„Na víceletá gymnázia nenastupují nejtalentovanější dětí, ale spíše ty z těch rodin, kde je dokáží připravit na zkoušky,“ uvedla ve svém příspěvku ředitelka. Každý rok je na středních školách zhruba o 1000 míst více, než je počet uchazečů. To pak znamená, že na střední školy se dostane téměř každý. Ve výsledku to ale znamená snížení kvality vzdělávání.
Josef Janů, člen Rady Karlovarského kraje pro oblast regionálního rozvoje.
Pro všechny je tak důležité vylepšit pověst kraje a usnadnit jeho obyvatelům život. Pomáhat mohou i chytré, takzvané smart technologie. Filip Neterda ze společnosti Deloitte představil koncept Obce v datech, který umožní přesněji a efektivněji stanovit strategické priority. „Víme, že silnou stránkou Karlovarského kraje je například životní prostředí nebo finančně dostupné bydlení,“ interpretoval zjištěná data. Na druhou stranu pomyslné misky vah pak položil nízkou průměrnou délku života, vysoký podíl obyvatel v exekuci nebo nízkou volební účast.
„Každé území může využít svou sociální hodnotu, která nemusí souviset s HDP,“ tvrdil. A na námitky od starostů, že bývalé Sudety si své tradice teprve budují, uvedl: „Technologie může pomáhat navázat kontakty mezi lidmi s pozitivním přístupem.“
ČEZ ESCO zase nabízí možnost jak ušetřit za energie. A jako příklad uvádí karlovarskou nemocnici, kde díky metodě EPC ušetří ročně 8,5 milionu korun. Generální ředitel Kamil Čermák nabídl městům i obcím nejen pomoc při snižování nákladů na energii, ale také při zvyšování elektromobility.
