Ruský Gazprom se ostatně nyní připomněl sám, když varoval, že kvůli sporu s Ukrajinou by opět mohl přerušit dodávky plynu do Evropské unie. „Evropa je závislá na finanční disciplíně Ukrajiny,“ řekl včera ruský prezident Vladimir Putin.
Z pohledu Bruselu byl původní polský návrh zjevně příliš radikální. Proti společnému vyjednávání se postavili zvláště Němci, kteří se ve vztahu k Rusům jako jejich nejvýznamnější zákazník cítí silnější v kramflecích.
VÍCE K TÉMATU: |
Proč by tedy bránili tomu, že zrovna jim Gazprom umožní lepší cenové podmínky? Evropská komise v čele s Jeanem Claudem Junckerem nyní v rámci svého projektu energetické unie alespoň zmiňuje možnost dobrovolného společného vyjednávání těch evropských odběratelů plynu, kteří se na tom dohodnou.
„Junckerova energetická unie je light verzí toho, co navrhoval Donald Tusk,“ napsal polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
Upozornil, že Brusel dokonce zvažoval, že by se ono dobrovolné vyjednávání týkalo pouze mimořádných situací. Vzhledem k tomu, že kontrakty s Gazpromem a dalšími odběrateli bývají dlouhodobé – i na celá desetiletí – zněla by taková formulace dost zvláštně.
Povinná transparentnost
Společné nákupy plynu odmítalo i Česko. Zde je v tomto ohledu klíčovým hráčem, jenž odebírá plyn od Gazpromu, německá skupina RWE.
Brusel na druhé straně dává v duchu polského návrhu najevo, že by rád měl přehled o tom, na čem se jednotlivé země EU a jejich firmy s dodavateli dohadují.
I to ale naráží na odpor Němců. Přitom tento bod je podle Poláků vůbec nejdůležitější. Ani polský státní tajemník pro evropské záležitosti Piotr Serafin v loňském rozhovoru pro LN netvrdil, že konsorcia vyjednávačů mají být povinná, povinnou by ale podle něj měla být transparentnost.
Polský expremiér Donald Tusk.
„Jsem přesvědčen, že na trhu s plynem existuje mnoho tajemství, která neprospívají ani evropské ekonomice, ani evropským spotřebitelům,“ řekl Serafin.
Také v Česku čas od času zaznívá kritika, že stát zde nemá přehled o dodávkách ruského plynu pro RWE. Málokdo například ví, že RWE nyní odebírá plyn od Gazpromu za tržní ceny. Nemusí tak platit vyšší ceny, které se na základě dlouhodobého kontraktu odvíjely od cen ropy.
Jak je to možné? RWE uspěla v arbitrážním sporu s Gazpromem a navíc dosáhla dalších ústupků při vzájemném jednání. Podle zdrojů LN ale může jít o ústupky dočasné. Kvůli ukrajinskému napětí totiž mohou jít ceny plynu v Evropě zase výrazněji nahoru.
Faktem je, že situace na trhu, kde bylo možné na burzách koupit plyn levněji, v posledních letech nutila Gazprom k výrazným ústupkům. Hlavní problém ovšem zůstává – Rusové mají stále možnost si vybírat, komu sleví, a komu ne.
Dodávky pro rebely
Poláci jsou na tom podstatně hůře než Němci; o Ukrajincích ani nemluvě. Loňská dohoda, jež umožnila dodávky suroviny na Ukrajinu, nyní opět vypadá jako pouhý cár papíru.
V době faktické války mezi oběma zeměmi ostatně není divu: Rusové začali dodávat plyn přímo územím ovládaným rebely a platbu chtějí od Kyjeva. Ten to odmítá, tvrdí, že nemá žádnou kontrolu nad tím, kolik plynu Gazprom do Donbasu opravdu dodává.
Dokonalé propojení je utopií Projekt energetické unie z Bruselu může řadu věcí zlepšit, protože počítá s větším propojení evropských trhů energetickými sítěmi včetně elektrických vedení a plynovodů.
Závislost na Gazpromu i jiných dodavatelích bude pochopitelně nižší, když do každého zapadlého místa v Evropě bude moci doputovat plyn odkudkoliv.
To je ale zatím utopie. Důležitý je v bruselském projektu silný důraz na energetické úspory, nicméně energetická unie celkově obsahuje řadu návrhů, které mezi bruselskými úředníky kolují už mnoho let.
Brusel je proslulý tím, že zvláště v energetice přicházel s množstvím nepříliš kompatibilních rozhodnutí. Nadějí je nyní to, že místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič zajišťuje lepší koordinaci mezi různými ředitelstvími. Faktem nicméně zůstává, že zájmy a představy členských zemí EU, ale i uvnitř komise se velmi liší.
