Mimořádně teplý byl v červenci také vzduch. Globální průměrná teplota byla jen o 0,01 stupně Celsia nižší než ve stejném měsíci roku 2024. Letošní červenec se tak podle vědců zařadil společně s tím předloňským na druhé místo mezi nejteplejšími červenci v historii měření, píše The Guardian.
První dva letošní letní měsíce ve státech západní Evropy byly o 2,79 stupně Celsia teplejší než obvykle. „Letošní léto je jasným příkladem toho, jak klimatická změna zesiluje extrémy,“ uvedla pro The Guardian klimatoložka Samantha Burgessová.
Dlouhotrvající oblasti vysokého tlaku podle Burgessové udržovaly nad západní Evropou horký vzduch a zároveň prohlubovaly sucho. Vysušená půda navíc ztrácí schopnost své okolí ochlazovat, takže se vzduch zahříval o to snadněji.
Vedra a sucho trápí i Británii a část Německa
Vedra během léta tak zasáhla velkou část evropského kontinentu a v několika zemích padly teplotní rekordy. Sucho, které bylo patrné už v květnu a červnu, se v červenci dále zhoršovalo. Výrazný nedostatek srážek a vláhy v půdě postihl především Francii, Španělsko, části Německa a Británie.
Nízké průtoky řek začaly v některých zemích komplikovat zásobování vodou, zavlažování i výrobu elektřiny. Kvůli nedostatku vody na chlazení musely minulý týden přerušit provoz dvě uhelné elektrárny v Polsku. Problémy se poprvé za 44 let dotkly také jediné jaderné elektrárny v Maďarsku.
Vedra a sucho tak mají i výrazné ekonomické důsledky. Podle prvních odhadů připravila už červnová vlna veder evropské pěstitele obilí o úrodu za zhruba dvě miliardy eur (asi 48 miliard korun). Ekonomové navíc upozorňují, že následky dlouhodobého sucha se mohou v některých odvětvích projevovat ještě několik let.
Problémem jsou i požáry
Podle nové analýzy vědců z institutu CMCC způsobilo rozsáhlé sucho v Evropě už mezi lety 2015 a 2018 hospodářské škody za 439 miliard eur (10,5 bilionu korun). Nejvýraznější škody s týkaly zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Letos by tyto škody mohly být mnohem výraznější a navíc se postupně kumulují.
„Jediný suchý rok způsobí skutečné ekonomické škody, dlouhotrvající sucho je ale jiné. Jeho důsledky se mohou sčítat napříč odvětvími a přetrvávat ještě mnoho let,“ uvedla analytička Marta Mastropietrová pro The Guardian.
Horké a suché počasí zároveň nahrává vzniku rozsáhlých požárů. Od začátku roku už v Evropské unii shořelo zhruba půl milionu hektarů krajiny. Podle odborníků jsou podmínky pro šíření ohně v některých oblastech mimořádně příznivé a s dalším oteplováním může podobných extrémů přibývat, uzavírá The Guardian.
