Za iniciativou stojí Francie s Velkou Británií. Jejich cílem je, aby rejdaři po několika týdnech získali opět důvěru v bezpečnost plavby. Evropské velmoci počítají s tím, že do oblasti Hormuzského průlivu po válce vyšlou minolovky a další vojenská plavidla, píše The Wall Street Journal.
Už v pátek mají francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer svolat summit několika desítek zemí, kde se otázka Blízkého východu má řešit. Ačkoliv pozvánku dostaly třeba i Čína nebo Indie, Spojených států se to netýká. Je tedy jisté, že Trumpova administrativa se summitu nezúčastní.
Zapojí se zřejmě i Německo
Do akcí se navíc může zapojit také Německo. Přestože se země ještě před pár týdny stavěla k účasti v akcích na Blízkém východě spíše zdrženlivě, nyní Berlín dává najevo, že tato rétorika se změnila.
Analytici potvrzují, že bez dostatečných záruk bude obnovení důvěry v bezpečnost Hormuzského průlivu náročné. „Rejdaři i pojišťovny budou požadovat jasnou ochranu. Bez ní se doprava do normálu nevrátí,“ tvrdí analytik Mujtuba Rahman ze společnosti Eurasia Group.
Zapojení Německa do plánu na obnovení důvěry v bezpečnost plavby je zásadní i proto, že Německo má k dispozici potřebnou techniku, která se bude hodit zejména ve vztahu k odminování Hormuzského průlivu. Německo navíc disponuje i finančními zdroji.
Do akce by měly jít i minolovky
Evropský plán počítá podle The Wall Street Journal se třemi fázemi. Nejprve chce Evropa umožnit uvázlým lodím bezpečně odplout, poté odstranit miny z průlivu a nakonec zajistit dlouhodobou ochranu plavby, a to pomocí vojenského doprovodu a dohledu.
Evropská pomoc se může hodit i proto, že právě tyto země podle expertů disponují až 150 specializovanými plavidly, které se na odminování dají využít. Spojené státy proti tomu dominantní většinu svých minolovek vyřadily z provozu. Francouzský ministr Barrot ale počítá s tím, že mise by byla zahájena až poté, co boje v regionu ustanou.
Otázka zapojení USA
Evropské státy ale nejsou v řešení současné situace na Blízkém východě dlouhodobě jednotné. Rozpor panuje i v otázce zapojení USA. Proti se staví hlavně Paříž, která argumentuje tím, že pro Teherán by zapojení Spojených států bylo nepřijatelné. Londýn ale varuje, že vynechání USA není dobrým krokem, který by navíc ještě zvýšil politické napětí.
Vztahy mezi Evropou a Washingtonem postupně chladnou již od nástupu Donalda Trumpa do pozice amerického prezidenta. Vše začalo jeho protekcionistickou politikou, pokračovalo nevolí podporovat Ukrajinu proti Rusku a pokračovalo i jeho opakovanými hrozbami vůči Grónsku.
K tomu se navíc přidala právě i válka proti Íránu. Trump totiž tlačil na evropské spojence, aby se zapojili do vojenského otevření Hormuzského průlivu silou. Případně aby alespoň pomohli Spojeným státům s blokádou íránských přístavů. Všechny tyto iniciativy ale Evropa odmítla. „Naším cílem je obnovení průchodnosti Hormuzu. Nechceme jej dál omezovat,“ opakovaně vzkázali Britové i Francouzi.
