Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropané bojují proti plýtvání jídlem. Chtějí zachránit statisíce tun odpadu

Ekonomika

  16:00
LONDÝN/PRAHA - Britský parlament hodlá zakázat plýtvání jídlem a chystá se představit plán jeho redistribuce. Vládní komise pro životní prostředí, jídlo a venkov nyní zkoumá, co si o případném zákoně proti plýtvání myslí velcí průmysloví hráči, farmáři nebo spotřebitelské skupiny.

Haldy odpadků (Ilustrační foto) foto: Reuters

Parlament začal novou legislativu zvažovat poté, když byly zveřejněny nové údaje, podle kterých jen britské domácnosti ročně vyhodí přes osm milionů tun jídla včetně ještě nezkažených potravin. To z Velké Británie činí nejrozsáhleji jídlem plýtvající zemi v Evropě. Průměrná britská rodina vyhodí ročně jídlo za 700 liber, tedy asi 22 tisíc korun. 60 procent jídelního odpadu domácností – ekvivalent potravin za šestnáct miliard liber ročně – by přitom podle deníku The Independent vůbec nemuselo vzniknout.

Sobotka žádá Británii o zásah proti útokům na cizince. Tuhý nevyloučil vyslání českých policistů

„Téměř polovina jídla, které vyhodíme v domácnostech, je ještě poživatelná. To má vážný dopad nejen na rodinné peněženky, ale i na životní prostředí,“ vysvětluje vedoucí komise Neil Parish důvod, proč se britská vláda rozhodla se přerozdělováním zabývat na celostátní úrovni.

Podle Lindsay Boswellové z organizace Fareshare, která se snaží přebytky jídla shromažďovat a redistribuovat charitám, je nejvyšší čas. Doteď totiž britská vláda výrobce potravin finančně povzbuzovala, aby jídlo přeměňovali na energii či hnojivo, místo aby je shromažďovali pro hladovějící.

Plýtvání potravinami v Evropě.

Na dotacích na stavbu „jídelních elektráren“ vláda mezi lety 2013 a 2015 rozdělila firmám víc než 160 milionů liber. Přerozdělování jídla ale žádné podobné dotace nepodporují. „Je naprosto šílené jídlo používat k výrobě energie, když lidé hladoví,“ kritizuje Boswellová dosavadní britskou politiku.

Plán zakázat plýtvání potravinami na úrovni městských rad představili před několika dny labouristé. Podle nich by měla nevyužité potraviny shromažďovat přímo britská města. „Potřebujeme udržitelnou a konzistentní politiku, jak s jídelním odpadem zacházet,“ vysvětlila záměr stínová ministryně životního prostředí Rachael Maskellová. Konzervativci naopak tvrdí, že zákaz plýtvání jídlem by stál 477 milionů liber.

Jídlo s prošlou trvanlivostí v supermarketu

Částečné řešení mohou představovat supermarkety prodávající zboží s prošlou dobou minimální trvanlivosti. První takový obchod v Británii před několika dny otevřela organizace Real Junk Foor Project nedaleko Leedsu. Zákazníci v něm platí za jídlo, kolik chtějí; cílem iniciativy je totiž nejen zmírnit plýtvání potravinami, ale také pomoct znevýhodněným rodinám s dětmi.

„Nakrmit tři děti a dva dospělé pro nás začalo být celkem těžké. Naštěstí jsme narazili na tenhle obchod,“ chválí projekt Kirsty Rhodesová, jejíž rodina se nečekaně ocitla bez peněz kvůli nedávno diagnostikované chronické nemoci. Kromě obchodu organizace také dodává jídlo dětem do škol a provozuje restaurace, kde zákazníci platí, kolik mohou.

Vyřazené brambory
Odpadky v ulicích města

Podobný supermarket jako v Leedsu funguje už od února v Kodani – a má velký úspěch. Dánský obchod s názvem We food uzavírá dohody s výrobci i obchodními řetězci, které mu dodávají nadbytečné potraviny. Prodává je o 30 až 50 procent levněji.

Hlavním problémem Wefoodu i britského Real Junk Food Projectu je ale nedostatek dobrovolníků. „Potřebujeme dobrovolníky na rozvoz, vážení, třídění, plnění regálů, čištění a spousty dalších věcí,“ vyjmenovává zakladatel britské iniciativy Adam Smith.

Británie stojí proti Německu v otázce společné armády EU. Bojí se o vztahy s NATO

Dánský obchod je oproti tomu britskému součástí vládní strategie boje proti plýtvání potravinami. „Vyhazovat jídlo je absurdní. Škodí to životnímu prostředí a znamená to vyhazovat peníze oknem,“ vysvětluje dánská ministryně životního prostředí Eva Kjer Hansenová.

Jiné evropské státy s vyhazováním jídla bojují legislativně. Francie například v únoru schválila zákon zakazující obchodním řetězcům likvidovat neprodané potraviny; místo toho je supermarkety musejí darovat charitě. Od řetězců do dobročinných organizací tak poputuje asi 100 tisíc tun jídla ročně. „Pro potravinové banky je to dost důležité. Získáme tak rozmanitou škálu kvalitních produktů,“ uvedl Jacques Bailet ze sítě potravinových bank Banques Alimentaires.

Italským senátem zase v srpnu prošel návrh supermarketům a farmářům, kteří se rozhodnou darovat jídlo charitě, ulevit na daních. To by mohlo zachránit asi 86 tisíc tun potravin za rok. Podobnou akci spustil nedávno také skotský parlament. Do restaurací v Glasgow, Edinburghu a dalších městech nechal posílat krabice, ve kterých si zákazníci odnášejí zbytky. Množství vyhozeného jídla díky tomu kleslo o 40 procent.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...