Pokud to bude potřeba, plánuje Evropská komise zasáhnout americký export dodatečnými cly v hodnotě 95 miliard eur, což je v přepočtu zhruba 2,4 bilionů korun. Na konkrétním seznamu unijní představitelé pracují ve shodě s členskými státy. Jasno by mělo být do 10. června, píše agentura Bloomberg.
„Evropská unie zůstává plně odhodlána najít se Spojenými státy funkční řešení současného napětí. Věříme, že dosažení výhodné dohody pro spotřebitele i podniky na obou stranách Atlantiku je stále možné. Zároveň se ale připravujeme na všechny scénáře,“ upozornila před několika dny šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
V hledáčku Bruselu by měla být zejména auta, letouny Boeing a bourbon. Jde o výrobky, které mají pro USA silný ekonomický i symbolický význam. Zejména letadla Boeing by během vyjednávání mohla sehrát důležitou roli, neboť podle expertů je značka na obchodu s Evropou do velké míry závislá.
Čínské firmy kvůli současným obchodním sporům s USA již začínají americká letadla odmítat. Boeing sice pracuje na hledání nových trhů a odběratelů, pravděpodobně to ale bude běh na dlouhou trať. I proto by ztráta odběratelů v Evropě byla pro amerického výrobce bolestivá.
Šrot a chemické produkty
Odvetná cla ale nemusí být jediným unijním opatřením proti Spojeným státům. Podle informací Bloombergu by Evropská komise omezila také vývoz evropského šrotu a chemických výrobků v hodnotě 4,4 miliard eur, což je zhruba 110 miliard korun. Konkrétní podoba tohoto omezení ještě není zřejmá, šlo by pravděpodobně o kvóty, licence či přímý zákaz dovozu.
Ve hře jsou rovněž i další obchodní restrikce, které by se mohly dotknout také léčiv, polovodičů, kamionů nebo dřeva. Součástí mohou být i snahy v oblasti služeb, které by mohly negativně postihnout americké technologické firmy včetně Mety či Googlu. Ty by se mohly přidat k aktuálnímu seznamu protiopatření, se kterým Evropská unie před několika týdny přišla. Účinnost tohoto balíčku je momentálně o 90 dnů odložena. Původně měla vstoupit v platnost 15. dubna.
Podle informací agentury Bloomberg se dosažení oboustranné dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy během posledních dnů příliš neposunulo. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě říká, že téměř celý svět je vůči Spojeným státům nespravedlivý a snaží se docílit změny globálního obchodního uspořádání.
EU se obrací na WTO
Evropská komise se kvůli americkému přístupu zároveň obrací na Světovou obchodní organizaci (WTO). Komisi se nelíbí dočasně stanovená desetiprocentní cla na veškerý dovoz do USA i dodatečná cla na dovoz automobilů a autodílů ve výši 25 procent. Podle představitelů Evropské unie tyto americké obchodní bariéry jasně porušují základní pravidla globálního obchodu.
Evropská unie v roce 2024 vyvezla do Spojených států zboží za 531,6 miliard eur, což je asi 13,3 bilionů korun. Opačným směrem mířilo zboží za 333,4 miliard eur, a tedy zhruba za 8,4 bilionů korun. Evropská unie tak loni v případě zboží byla v přebytku. Pokud by se však do výpočtu zahrnuly také služby, tento přebytek by se výrazně snížil. V roce 2023 to bylo pouze 48 miliard eur, čísla za loňský rok zatím nejsou známá.
Evropská unie v posledních týdnech vyjednává o dohodách i s dalšími zeměmi po celém světě. Snaží se pracovat na alternativách v případě, že se s USA nepodaří obchodní dohodu vyjednat. Ve stejné chvíli se unie připravuje na výrazný nárůst objemu dováženého zboží z Číny, uzavírá agentura Bloomberg.
