Strop se má týkat virtuálního obchodního uzlu TTF v Nizozemsku, kde se zobchoduje nejvíce plynu v celé Evropské unii. TTF proto slouží jako klíčový ukazatel cen této komodity.
Mechanismus, který Evropská komise představila v úterý, má zabránit cenovým výkyvům. Strop se bude týkat pouze termínových kontraktů na následující měsíc. K jeho aktivaci bude docházet automaticky, pokud by ceny v TTF byly nejméně o 58 eur (zhruba 1 400 korun) za megawatthodinu (MWh) vyšší než průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě.
O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky unijních zemí na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.
Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem. Po řadě dalších opatření v úterý komise navrhla parametry cenového stropu, který se má využívat pouze ve výjimečných případech.
„Není to regulační zásah, který by držel ceny na trhu s plynem na uměle nízké úrovni. Je to mechanismus poslední záchrany, ten má v nutných případech zabránit tomu, aby ceny výrazně přesáhly světovou úroveň,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Příkladem jsou podle ní ceny z letošního srpna, kdy se v TTF platilo za klíčový termínový kontrakt i přes 300 eur za megawatthodinu. Po prázdninách však začaly ceny klesat a v současnosti se pohybují pod 120 eury za MWh.
Obchodníci i regulátoři v posledních týdnech varovali před umělým omezováním cen, které by podle nich mohly ohrozit konkurenceschopnost evropského trhu a tím i dostatek suroviny. Toho se obávají i některé členské země v čele s Německem či Nizozemskem, které jsou dlouhodobě proti zavedení stropu. Většina unijních států včetně Francie, Itálie nebo Polska však nějakou formu cenové regulace požadují, komise ji podle nich měla navrhnout už dříve.
