Evropská komise reaguje mimo jiné i na omezení čínského exportu třinácti vzácných zemin z poslední doby, které mnozí experti hodnotí jako mocný čínský nástroj k potenciálnímu vydírání. Závislost Evropské unie na dodávkách některých kritických surovin z Číny je totiž obrovská a blíží se hranici sta procent, píše americký portál Politico. Pokud by Čína chtěla, mohla by výrazně ovlivnit chod unijní ekonomiky.
I proto přišla Evropská komise s novou iniciativou, kterou pracovně pojmenovala jako ReSourceEU. Měla by navázat na plán RePowerEU, k němuž unie přistoupila po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tato iniciativa vedla k investicím ve výši 225 miliard eur do diverzifikace dodávek energetických zdrojů.
V rámci nové iniciativy ReSourceEu chce Evropská unie budovat strategické zásoby vzácných zemin, zaměřit se na společné nákupy, více recyklovat a navazovat nová partnerství s dalšími zeměmi. Kritici iniciativy ale říkají, že právě tyto cíle už byly součástí nedávné evropské legislativy z roku 2023. Od té doby se však situace téměř nezměnila.
„Doufáme, že Evropská komise tentokrát provede i reálné kroky. Pokud jde pouze o nový obal pro staré nápady bez skutečného zhmotnění v praxi, nikomu to nepomůže,“ podotýká Florian Anderhuber z organizace Euromines.
Má EU na své plány vůbec peníze?
Ve stejnou chvíli EU sleduje, jak se vyvíjí vztahy Číny a Spojených států. Ačkoliv výsledky jednání z posledních dnů mezi těmito velmoci jsou v mnoha směrech pozitivní, Čína v minulosti již několikrát ukázala, že se svou dominanci na trhu s vzácnými zeminami nebojí využít.
„Evropa už nemůže fungovat jako dřív. Pochopili jsme to u energií a v případě vzácných zemin nehodláme tuto chybu opakovat,“ prohlásila Ursula von der Leyenová jako předsedkyně Evropské komise v době, kdy novou unijní iniciativu ReSourceEU se svým týmem oficiálně představovala.
Podle odborníků předchozí snahy Evropské unie o řešení surovinové závislosti narazily mimo jiné na nedostatek peněžních prostředků. Bez nich ale nebude jednoduše možné zvýšit podíl dodávek vzácných zemin přímo z evropského trhu alespoň na 10 procent do roku 2030. Ohrožuje to i cíl v podobě omezení dodávek vzácných surovin do EU z jedné země pod hranici 65 procent.
Nehledě na to, že Čína má na trhu s vzácnými zeminami v mnoha směrech monopol. Evropská unie sice v minulosti přišla s několika strategickými projekty, konkrétní výsledky ale do dnešního dne nepřinesly. „Těžba, zpracování i recyklace vyžaduje obrovské investice,“ potvrzuje analytik Tobias Gehrke.
Pozor na efekt NIMBY
Chybějící finance ale nejsou jediným problémem. Evropská unie musí počítat i s tím, že s těžbou nemusí souhlasit veřejnost. Dají se očekávat opakované protesty, a to i kvůli dopadům těžby na krajinu a životní prostředí. To souvisí také s takzvaným NIMBY efektem, který hovoří o odmítání nové výstavby, infrastruktury i dalších projektů v blízkosti bydliště. Málokdo totiž chce, aby se jen pár kilometrů od něj těžilo.
Je také otázkou, o kolik by suroviny případně vytěžené v Evropské unii byly proti těm z Číny dražší. Může se totiž také stát, že firmy kvůli cenové výhodnosti budou i navzdory domácí produkci stále vsázet na dodávky z Číny. I s tím tedy musí představitelé Evropské komise ve svých plánech počítat, uzavírá web Politico.
